České nevládní zemědělské organizace říkají „NE“ patentování nových odrůd rostlin

4.5.2016 |

Ochrana práv k odrůdám je forma ochrany duševního vlastnictví v zemědělství a je jedním z impulzů vývoje nových odrůd a tedy rozvoje rostlinné výroby. Novou odrůdu lze ovšem snadno zcizit a invence vložená do vývoje tím pádem nepřinese šlechtiteli (majiteli) odrůdy adekvátní úhradu vynaložených prostředků. Proto se šlechtitelé často uchylují k ochraně nových odrůd.

Kompetentním orgánem pro udělení práv k odrůdě je v České republice Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). ÚKZÚZ posuzuje, zda odrůda splňuje požadavky zákona na přiznání ochranných práv. V České republice je ochrana práv k odrůdám upravena zákonem č. 408/2000 Sb. o ochraně práv k odrůdám rostlin. Zákon vychází z principů úmluvy Mezinárodní unie na ochranu práv k novým odrůdám rostlin (UPOV) a je harmonizován s evropským Nařízením Rady (ES) č. 2100/1994 o odrůdových právech Společenství.

Každý uživatel chráněné odrůdy je povinen respektovat práva držitele odrůdových práv, jejichž dodržování může být vymáháno i soudní cestou. Rozhodnutí Velkého stížnostního senátu Evropského patentového úřadu (EPÚ) ve věci G2/12 (o rajčatech) a ve věci G2/13 (o brokolici) v minulém roce, ovšem dokládá obtížnost a nejednoznačnost současné platné legislativy, kdy byl zpochybněn zákaz patentovatelnosti produktů získaných v podstatě biologickými postupy. Toto rozhodnutí by mohlo vést k nárůstu patentů udělených EPÚ pro přirozené znaky.

Omezení přístupu k biologickému rostlinnému materiálu zahrnujícímu znaky rostlin by znamenalo ohrožení rozvoje, inovace a vývoje nových odrůd. Navíc by s tímto přístupem mohly být limitovány dodávky potravin po celém světě a ztížen boj proti klimatickým změnám. Další diskutabilní stránkou patentového zákona je přesouvání licencí a patentů z převážné části k nadnárodním šlechtitelským podnikům a vytváření monopolů.

České nevládní zemědělské organizace problematické aspekty patentování rostlinných odrůd výrazně vnímají, a proto upřednostňují tradiční systém ochrany duševního vlastnictví šlechtitele před implementací patentového práva. Systém právní ochrany odrůd dle Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Odrůdového úřadu Společenství (CPVO) je pro ně osvědčený a plně vyhovující. Navíc umožňuje nakládání s rozmnožovacím materiálem za účelem výzkumu, vytvoření dalších odrůd a rovněž povoluje nakládání s těmito odrůdami a to také pro vlastní potřebu fyzické osoby.

Dle vlastního průzkumu spolek BIOTRIN zjistil, že české nevládní zemědělské organizace považují za naprosto nepřijatelné udělování patentů produktům konvenčního šlechtění. Tento druh ochrany duševního vlastnictví posiluje negativní dopady Směrnice 98/44/ES o právní ochraně biotechnologických vynálezů. Šlechtitelům se omezuje volný přístup ke genetickým zdrojům a malým a středním šlechtitelským firmám na trh, jelikož díky patentům nadnárodní šlechtitelské firmy upevňují své monopolní postavení. V souvislosti s tím dochází k další globalizaci šlechtění zemědělských plodin a k omezení výměny genových zdrojů mezi šlechtiteli, což je nezbytné pro rozvoj šlechtění.

V reakci na výše zmíněné rozhodnutí EPÚ požádal Evropský parlament Evropskou komisi o vysvětlení patentovatelnosti produktů získaných v podstatě biologickými způsoby a také o zprávu o vývoji a dopadech patentového práva v oblasti biotechnologií a genetického inženýrství, což mimo jiné vyplývá z čl. 16 písm. c) směrnice 98/44/ES.

Šlechtitelé bedlivě sledují současné diskuse týkající se patentů rostlinných odrůd na evropské úrovni, jelikož možné právní úpravy v této oblasti by mohly do budoucna výrazně ovlivnit výzkum a vývoj nových odrůd rostlin či dokonce biodiverzitu rostlinných druhů.

Zdroje:

http://eagri.cz/public/web/file/39598/Z091945_MZE_Pravni_ochrana_odrud__3_.pdf

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+PV+20151217+ITEM-002+DOC+XML+V0//CS

http://www.epo.org/law-practice/case-law-appeals/pdf/g130002ex1.pdf