...bavlník je třetí nejrozšířenější geneticky modifikovanou plodinou na světě a patří k nejvíce pěstovaným plodinám v tropických a subtropických oblastech?

Bavlník je jednou z nejdéle komerčně pěstovaných plodin. Jeho geneticky modifikovaná odrůda tvoří neuvěřitelných 60 % celosvětové produkce bavlny. Zajímavé je, že bavlna zabírá pouhá 3 % orné půdy, ale současně vyžaduje až 16 % všech použitých insekticidů.

První odrůdy GM bavlníku vznikly právě za účelem odolnosti vůči škůdcům, tzv. Bt odrůdy. Bt odrůdy jsou odolné vůči nejrozšířenějším škůdcům, mezi něž patří např. makadlovka bavlníková (Pectinophora gossypiella). Postupně byly vyvíjeny i další odrůdy, jako se sníženým obsahem gossypolu nebo odrůdy tolerantní k neselektivním herbicidům na bázi glyfosátu (např. herbicid Roundup) a glufosinátu amonného.

GM bavlník byl upraven tak, že byl zablokován gen zodpovědný za vysokou hladinu gossypolu v semenech. Gossypol je fenolická látka, která je toxická pro lidi, protože má negativní vliv na funkci srdce a jater. Modifikací bavlníku byla snížena jeho hladina v semenech, zatímco zbytek rostliny si tuto látku zachovává, a tím nadále poskytuje ochranu proti chorobám a škůdcům.

Semena GM bavlníku bohatá na proteiny mohou být rozemleta na mouku, ze které je možné vyrobit pečivo či jiné potraviny, čímž je velkou nadějí pro hladovějící obyvatele světa. Bavlníková semena jsou rovněž využívána jako krmivo pro dobytek, jehož trávicí ústrojí dokáže gossypol strávit.

Využití bavlníku – bavlny – k výrobě oblečení a dalšího textilu probíhá již tisíce let. Vlákna bavlny jsou rovněž vyráběna ze semen, která obsahují přibližně 21 % oleje a 23 % proteinů. Bavlna je pěstována v 80 zemích světa, přičemž největším producentem GM odrůd bavlníku mimo USA a Austrálie jsou především rozvojové státy Asie a Afriky (Čína, Indie, Etiopie).

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová