Divácky úspěšné GMO v Olomouci

24.5.2016 |

V dubnu letošního roku proběhl mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který mj. patřil i tématu geneticky modifikovaných organismů (GMO). Viz článek Biotrinu ze dne 14. 4. 2016.

Trefné shrnutí festivalové sekce o GMO připravil pro Biotrin jeden z aktivních účastníků festivalu, pan profesor Zdeněk Opatrný:

GMO, AFO a objektivně informovaná evropská společnost

Hanácká metropole Olomouc má úctyhodnou tradici v pořádání festivalů vědecko-naučných filmů. Letošní ročník AFO byl v pořadí již jednapadesátý. Do soutěže se přihlásilo 2500 snímků a vybráno k promítání jich bylo 120. Mezi nimi byly i dva na téma GMO – nemnoho, ale přesto se neztratily v davu.

Přispět k poznání „pravd i mýtů o GMO“ měla totiž i konference, pořádaná ve dnech 22. a 23. dubna 2016 v Olomouci výzkumným programem Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, společně s Univerzitou Palackého a Ústavem experimentální botaniky AV ČR. Tedy institucemi, které se výzkumu a využití GM plodin dlouhodobě bezprostředně věnují, zejména v kontextu s produkcí zdravějších a ekologicky „přátelských“ plodin, nadto odolnějších k důsledkům nemilých změn klimatu. Klíčovou osobou v přípravě a realizaci atraktivního programu byl profesor Jaroslav Doležel, jinak mj. vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologie a zemědělský výzkum.

A hlavním hostem jak AFO tak samotné konference byl profesor Marc van Montagu*, přední osobnost nejen belgické, ale také světové vědy v oblasti transgenoze rostlin. Marcova přednáška měla případný název: „Příběh GMO aneb jak smířit emoce a racionalitu“. Otevřela vědecký program na místě se symbolickým názvem „Pevnost poznání“ a v doplněné verzi ještě jednou zazněla téhož dne večer, pro širokou veřejnost, v sále kina Metropol. Na tomto místě je dobře připomenout, že základní výzkum již řadu let využívá Marc van Montagu-ovy poznatky také pro tzv. inzerční mutagenezi, tedy velice přesné změny v molekule rostlinné DNA, opět s dalekosáhlým teoretickým i praktickým využitím.

Šlágrem molekulární vědy současné jsou již molekulární techniky daleko pokročilejší, odvozené z tzv. repairových/opravných mechanizmů, jež se vyskytují ve všech živých buňkách, včetně lidských. Nikoliv náhodu tak druhou hlavní lekcí byla přednáška doc. Radislava Sedláčka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR "Metoda CRISPR/Cas a revoluce v genovém inženýrství". Po ní následovala nejprve úvaha doc. Jana Payne-ho z 1. LF UK Praha "Pojem přirozenosti ve filosofii a biologii" a poté přednášky dalších, prof. Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby Uhříněves/ČZU Praha "Genetické modifikace zvířat a hmyzu" a prof. Zdeňka Opatrného z PřF UK Praha "Geneticky modifikované plodiny v zemi krále Ječmínka: Ano či ne?".

Shodné složení řečníků měl i panel dvouhodinového odpoledního workshopu „Vyvracení mýtů o GMO“, který navíc moderoval mediálně známý dr. Michael Londesborough z Ústavu anorganické chemie AV ČR Praha .

Bezprostřední propojení konference s festivalem AFO bylo demonstrováno dvěma výbornými filmy:

  • Z produkce BBC „GM jídlo: Pěstování strachu“, velmi objektivně konfrontující názory nejrůznějších anti-GM aktivistů (zvláště z okruhu Greenpeace) a britských vědců – s přesvědčivými vstupy mj. bangladéžských farmářů, pěstujících v rámci tamního vládního programu geneticky modifikovaný Bt lilek. Dlouhou diskusi po promítání výborně moderoval dr. Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky AV ČR Praha.
  • Diskusi k druhému filmu: "Dějiny úrody – odkud pochází jídlo" neméně zasvěceně řídil doc. Stanislav Hejduk z Mendelovy univerzity v Brně.

Podrobnější informace o konferenci viz mj. http://av21.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/160509-av-cr-pripravila-na-afo-radu-akci-na-tema-geneticky-modifikovanych-organismu.html

Podle odhadu organizátorů se komplexu „GMO akcí“ zúčastnilo přes 800 posluchačů resp. diváků. Publikum bylo velmi aktivní, všeho věku, od studentů středních škol po seniory, od naprostých laiků po vášnivé zastánce či odpůrce GM technik, citujících informace ať ze seriozních vědeckých časopisů či ze zdrojů zřetelně exotických. Bylo velmi bezprostřední v dotazech, dotěrné ve vyžadování otevřených odpovědí.

Naprosto většinově dostaly GM technologie v těchto debatách  podporu. Zodpovězeny byly, snad dost přesvědčivě, obvyklé dotazy na zdravotní rizika GM potravin (nezjištěna, vědecky neprokázána), vlivu GM plodin na okolní ekosystémy rostlinné i živočišné (žádné symptomy ohrožení), ekonomické či politické „zákeřnosti“ nadnárodních monopolů (což jistě nejsou charitativní organizace, ale to není jen případ GM – a naopak ony užitečné GM plodiny si už dokáží konstruovat i rozvojové státy, s cílenou státní podporou –viz např. Bt lilek v Bangladéši).

Někteří posluchači se odbornými argumenty přesvědčit dali, jiní pokračují ve víře ve svou pravdu. V souladu s klasickým Fide, sed cui fidas, vide – tedy Věř, ale komu věřit, měř.

 

...Profesor Marc van Montague získal hlavní cenu AFO za osobní přínos popularizaci vědy.

*Marc van Montagu je navzdory svému vysokému věku 82 let stále ještě aktivní pracovník VIB (Vlámský ústav pro biotechnologie) v Gentu a mj. držitel World Food Prize za přínos v oblasti studia genetické modifikace rostlin, jmenovitě v kontextu s výzkumem a využitím mechanismů interakce rostlin s Agrobacteriem tumefaciens a vývojem technik transgenoze pomocí Ti plastidů.  Spolu s Dr. Chiltonovou a Dr. Fraley-im obdržel tuto „Nobelovu cenu za přínos zemědělským vědám“ díky své zásadní úloze v položení základů, dalším rozvoji a praktickém uplatnění rostlinných biotechnologií. K ceně se posléze přidal i titul barona, udělený belgickým králem.