...existují geneticky modifikovaní kapři, kteří mají schopnost rychlejšího růstu a vyšší odolnosti vůči chorobám?

V České republice se každoročně vyloví přes 18 tisíc tun kaprů, přičemž až 85 % z celkového prodeje živých ryb připadá na období Vánoc. Více než polovina této produkce směřuje na export, což odráží význam kapra jako klíčového druhu nejen v české akvakultuře.  

Tato rozsáhlá produkce podnítila rozvojj moderních biotechnologií, které přinesly v akvakultuře významné pokroky. Genetické modifikace, zejména selektivní šlechtění, byly v minulosti úspěšně zavedeny u suchozemských živočichů a později našly své místo i u vodních živočichů. První úspěchy s geneticky modifikovanými rybami byly zaznamenány již v 80. letech u pstruha duhového a zlaté rybky. Od té doby byly transgenní jedinci vytvořeni u více než 35 druhů vodních živočichů.

Význam tohoto pokroku je zásadní především v intenzivním rozvoji venkovských oblastí nejlidnatějších států Asie, kde chov kaprů zastává klíčovou roli. Jedním z klíčových druhů je kapr obecný (Cyprinus carpio), a to díky nízké ceně, dobré chuti, schopnosti efektivně využívat sacharidy a všežravosti. 

V reakci na rostoucí poptávku po efektivní a udržitelné produkci se společnosti, jako WorldFish Center, zaměřily na zlepšení produktivity kaprů prostřednictvím selektivního šlechtění. Například v Číně a ve Vietnamu byl šlechtěn kapr obecný (Cyprinus carpio), v Bangladéši a Thajsku osten (Puntius gonionotus) a v Indii roh (Labeo rohita).

I když transgeneze nabízí možnost cíleného zlepšení vlastností ryb, jako je odolnost vůči chorobám nebo tolerance k environmentálním faktorům, konvenční selektivní šlechtění zůstává stále osvědčeným přístupem. Díky zaměření na druhy, jako jsou tilapie a kapr, dosáhl program WorldFish výrazného zlepšení rychlosti růstu těchto ryb, a to hlavně bez nežádoucích vedlejších účinků. Zatímco růstové charakteristiky lze zlepšit relativně snadno, zvýšení odolnosti vůči chorobám nebo toleranci vůči změnám prostředí představuje složitější výzvu.

Selektivní šlechtění tak zůstává klíčovým nástrojem pro udržitelný rozvoj akvakultury, která je nepostradatelným pilířem ekonomické a sociální prosperity v rozvojových zemích.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorka textu: Kristýna Kliková, editorka textu: Tereza Branyšová