FAO vydává každoroční zprávu o potravinářství a zemědělství

17.1.2022 |

Nedávno byla zveřejněna zpráva nesoucí název „Zvýšení odolnosti zemědělských a potravinářských systémů vůči nežádoucím výkyvům“ (angl. Making Agrifood Systems More Resilient to Shocks and Stresses). Zpráva byla vydána Organizací pro výživu a zemědělství Spojených národů (angl. Food and Agriculture Organisation, FAO) v jejich každoroční publikaci o potravinářství a zemědělství (angl. The State of Food and Agriculture, SOFA). FAO ve své zprávě upozorňuje na nutnost přijmout určitá opatření, která by pomohla zemědělsko-potravinářskému systému k větší odolnosti, účinnosti a udržitelnosti.
 
Posílení odolnosti, účinnosti a udržitelnosti těchto systémů je nesmírně důležité. Zemědělsko-potravinářské systémy totiž představují složitou síť činností spojených s produkcí potravinářských i nepotravinářských zemědělských produktů, a to včetně skladování, zpracování, přepravy, distribuce a spotřeby. Produkují celkem 11 miliard tun potravin ročně a přímo či nepřímo zaměstnávají miliardy lidí. Tyto systémy však mohou být ovlivňovány různými nepříznivými vlivy způsobujícími výkyvy (v SOFA označované jako „shocks and stresses“) - krátkodobé odchylky od dlouhodobých trendů, které mají zásadní negativní dopady na blahobyt lidí, tedy na jejich majetek, živobytí a také na bezpečnost a schopnost odolávat budoucím otřesům.
 
Především v posledních letech čelily zemědělsko-potravinářské systémy těmto odchylkám v důsledku pandemie COVID-19, které vedly k posílení celosvětové potravinové nejistoty. Ačkoli je pandemie COVID-19 považována za hlavní příčinu současného nárůstu indexů stanovujících míru celosvětového nedostatku potravin, dodavatelské řetězce byly vždy ovlivňovány např. klimatickými extrémy, ozbrojenými konflikty, nárůsty globálních cen potravin, různými chorobami a škůdci rostlin i zvířat. 
 
Ani před vypuknutím pandemie COVID-19 tedy nebyl svět na nejlepší cestě, jak splnit svůj závazek ukončit hlad a podvýživu do roku 2030. Uvádí se, že v současné době stále existují přibližně 3 miliardy lidí, kteří si nemohou dovolit zdravou, nutričně hodnotnou stravu. SOFA navíc odhaduje, že pokud by se díky nežádoucím výkyvům snížily finanční příjmy o jednu třetinu, přidá se k nim další 1 miliarda lidí. A pokud by navíc došlo k narušení kritických dopravních spojení, zvýší se náklady na potraviny až pro 845 milionů lidí.
 
Zpráva byla proto zaměřena především na zvýšení odolnosti a stanovení nových ukazatelů, které mají členským státům pomoci měřit odolnost jejich zemědělsko-potravinářských systémů a identifikovat tak nedostatky, které je potřeba zlepšit. Tyto ukazatele byly ve zprávě uvedeny na úrovni jednotlivých států pro více než stovku zemí, a to prostřednictvím analýzy faktorů, jako jsou dopravní sítě, obchodní toky a dostupnost zdravé a pestré stravy. Téměř u poloviny zemí, které odborníci FAO analyzovali, by uzavření hlavních dopravních uzlů prodloužilo dobu místní dopravy nejméně o 20 %, což by v konečném důsledku zvýšilo ceny potravin.
 
FAO tak ve své zprávě navrhuje hned několik konkrétních opatření, která mají zvýšit odolnost zemědělsko-potravinářských systémů:
  • Rozmanitost zdrojů vstupů, výroby, trhů a dodavatelských řetězců a aktérů. Uvádí, že právě díky diverzifikaci vznikne více možností pro vypořádání se s případnými výkyvy. Pro udržení rozmanitosti v domácích zemědělsko-potravinářských řetězcích je stěžejní podpora rozvoje malých a středních podniků, družstev a konsorcií.
  • Propojení zemědělsko-potravinářských sítí, díky nimž lze rychleji překonat případné narušení, a to pomocí přesunu zdrojů dodávek a dopravních cest, marketingu a pracovní síly.
  • Posílení odolnosti zranitelných domácností tím, že bude umožněn lepší přístup k majetku, diverzifikovaným zdrojům příjmu a programům sociální ochrany.

Podle SOFA budou bez řádné přípravy nepředvídatelné nepříznivé výkyvy podkopávat zemědělsko-potravinářské systémy i nadále, ale jejich odolnost lze zvýšit pomocí zmíněných opatření.

 
Zdroje: