Genové editace pro poslance bez poslanců

29.4.2019 |

Genové editace, ve zkratce GE. Revoluční objev, který se jistě dříve či později dočká Nobelovy ceny. Případné „později“ však nebude způsobeno dodatečnými pochybnostmi o jeho významu, ale zejména výsledkem patentových řízení o prioritách týmů, které k vypracování klíčové technologie přispěly.

Nikoliv nepodstatnou měrou se zřejmě do jejich využití, zejména v Evropě, promítne stávající legislativa, přijatá před osmnácti lety pro zacházení s organizmy geneticky modifikovanými – GM.

Ono jediné rozdílové písmenko však de facto značí rozdíl propastný – k radosti i zděšení vědců, etiků, podnikatelů, obchodníků i konzumentské laické veřejnosti. Nové geny se do příjemce nevkládají, leč jeho vlastní, „přírodní“ porůznu editují, modifikují. Svým způsobem jde vlastně o precizní mutagenezi, přírodní proces starší než křížení. Jinak mechanismus přes deset tisíc let sloužící přírodní diverzitě i generacím šlechtitelů.

Ale tohle vše již zvídavý čtenář může znát z nejrůznějších informačních zdrojů, včetně tohoto webu.

Měli by to ovšem vědět i jeho političtí representanti – aby tak mohli hovořit do naší budoucnosti a chápavě posuzovat i takové odborné úlety, jakým bylo třebas loňské letní rozhodnutí Evropského soudního dvora (dále ESD). Dělící mutagenezi na tu „předgenově modifikační a postgenově modifikační“ (viz blíže článek BIOTRINu ze dne 26. 7. 2018). A odsunující tak genové editace do rigidního koše legislativy GMO.

S tímto osvětově – vzdělávacím cílem uspořádala Akademie věd České republiky (dále AV) na popud Mgr. Jiřího Nantla, LL.M., ředitele střediska CEITEC při Masarykově univerzitě v Brně, dne 3. dubna v Poslanecké sněmovně ČR (dále PS) odbornou konferenci s názvem „Rizika a potenciál genového editování“.

Ze strany PS ji zaštítila místopředsedkyně zemědělského výboru Ing. Veronika Vrecionová (ODS). Ze strany AV její předsedkyně, profesorka RNDr. Eva Zažímalová, CSc. Onen unikátní potenciál měl zasvěceně charakterizovat profesor Ing. Jaroslav Doležel, DrSc. (Ústav experimentální botaniky AV Olomouc, UP Olomouc, Centrum Haná), jinak držitel ocenění Česká hlava, právě za výzkum v oblasti biotechnologií; punc vyváženosti odborného pohledu spolehlivý kritik GMO profesor RNDr. František Krahulec, CSc. (místoředitel Botanického ústavu AV). Posledním členem řečnického panelu byl Petr Havel, agrární analytik, předseda Klubu zemědělských novinářů.

Tolik nabídka.

Realita? Paní předsedkyně AV ve svém příspěvku „Vědecké poznání jako podklad pro politické rozhodování a legislativu“ zřetelně využila svoji původní specializaci biochemika a rostlinného biologa. Srozumitelně a s přehledem tak zdůvodnila trvalou podporu AV moderním molekulárním technikám výzkumu a využití jak GM, tak GE organizmů.

Pan ředitel Nantl v komentáři „Rozhodnutí soudního dvora EU a jeho dopad na regulaci genového editování“ krom jiného přesně pojmenoval nemilé důsledky, které může alibistické rozhodnutí ESD mít nejen pro „evropskou praxi jak ekonomickou tak ekologickou“, ale také pro veškerý relevantní základní výzkum. Citujme: “Nové techniky genového editování nabízejí řešení pro důsledky neustálého snižování rozsahu orné půdy a její výtěžnosti nebo pro dopady klimatické změny. Současná evropská legislativa omezuje nejen praktické užití takto přizpůsobených plodin ale i motivaci pro výzkum v tomto směru. Výsledkem může být obrovské zaostávání Evropy za zbytkem světa.“

Profesor Doležel v již rutinním, ale navzdory tomu precisně podaném projevu, uvedl i různé nové aplikace GE technik ve šlechtění rostlin. Jedním z příkladů je de novo domestifikace některých kulturních plodin, kupř. rajčete. Tedy nikoliv jen dodatečné napravování dřívějších šlechtitelských omylů zpětnou cílenou mutagenezí, vedoucí ke znovuobnovení různých rezistencí či tolerancí k dílčím stresorům či patogenům. Ale také cílená editace nových užitečných vlastností – třeba změny habitu - při zachování těch původních.

O rizicích provázejících editační technologie se posluchači, žel, z přednášky „Rizika GMO rostlin“ téměř nic nedozvěděli. Profesor Krahulec se držel zejména své parkety ekologických důsledků nežádoucí selekce herbicid-tolerantních plevelů. Závěr přednášky pak věnoval jistě jinak velmi aktuální problematice šíření alergenních rostlin, v kontextu se změnami klimatu.

Příklady rizik neobsahoval ani spatra pronesený a těmto technikám jednoznačně nakloněný projev pana Petra Havla „Ekonomické aspekty udržitelnosti zemědělství a jeho potravinové bezpečnosti“. Konstatoval mimo jiné, že navzdory občasným mediálním komentářům k „nestrannosti“ třebas Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je tento nadále považován za dostatečně odborně i politicky spolehlivý subjekt.

A co publikum dané akce? Bylo různorodé – ale nepříliš. Konference nebyla tajná, veřejnost se o ní mohla mj. dozvědět z pozvánky (viz výše). Počet přítomných lze odhadnout na 40 – 50. Většinou pracovníků AV či univerzit, Ministerstva životního prostředí či Ministerstva zemědělství, výzkumných zemědělských ústavů (příkladně Agritec Šumperk, Výzkumný a šlechtitelský ústav obilnářský Kroměříž, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, Šlechtitelská stanice Selgen Stupice) ale také třebas ze zastupitelství USA. Povětšinou se navzájem dobře znali.

A co poslanci? Jak že to napsal pan redaktor Martin Rychlík v Lidových novinách??:

 „…poslankyně Veronika Vrecionová byla, žel, jedinou vrcholnou političkou v sále…“ Tedy abys, čtenáři, dobře rozuměl – jediným přítomným poslancem/poslankyní.

Možná, abychom parafrázovali vyjádření císaře Josefa II k premiéře Mozartovy opery z Formanova filmu Amadeus, „…bylo tam příliš mnoho not…“?!

Autor příspěvku: prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., emeritní profesor PřF UK v Praze