GM bavlník v Africe - nová publikace

28.10.2017 |

Geneticky modifikovaný (dále GM) bavlník je třetí nejrozšířenější GM plodina světa. A nejvíce, zhruba ze 60 % se podíl na celkové celosvětové produkci bavlníku. Současně se jedná o jednu z nejdéle, více jak 30 let, komerčně pěstovaných GM plodin.

Kdo jsou hlavní producenti GM bavlníku? Podle údajů letošního FAOSTATu je to zejména Asie (69,4 %) – a v ní tradičně Indie. Navzdory opakovaným mediálním zprávám o GM bavlníku, který vytlačuje tradiční domácí odrůdy, či o sebevražednosti krachujících indických farmářů, jeho pěstování dále stoupá. Až 20 % GM bavlníku je sklízeno z plantáží amerických, Oceánie zaujímá 2.1 %, Evropa 1.5%. A zbylých cca 6 % připadá … na Afriku.

Historie GM bavlníku, počínající insekt resistentními (Bt) odrůdami, byla velmi zajímavě zmíněna již v tři roky staré monografii „The GMO Revolution“ autorů Wima Grunewalda a Jo Bury-ho, z „van Montaguovského“ International Plant Biotechnology Outreach / VIB Center v belgickém Ghentu. Z mnoha uvedených dat snad jen připomeňme, že celosvětově je bavlna pěstována na cca 2,5 % orné půdy – ale současně spotřebuje 16 % použitých insekticidů. Vstup Bt bavlníku na světový trh tedy představoval nejen obrovský přínos komerční, ale také ekologický.

VIB Center se v současnosti vrací ke „kauze GM bavlník“ novou, zatím jen elektronicky dostupnou publikaci „Cotton in Africa“. Publikace nepopisuje pouze historii této problematiky, ale také její reálnou současnost, v logických a vysoce zajímavých souvislostech.

Navzdory našim tradičním představám je současná produkce bavlníku způsobem obživy nejen velkých, ale i malých farmářů. Opět dle údajů FAOSTATu byl bavlník v roce 2014 pěstován ve 33 afrických státech. Snaha o co nejziskovější sklizeň samozřejmě vedla a vede k zužování pěstitelského spektra nejvýkonnějších odrůd. A tím logicky k rozsáhlému vzniku monokultur, se všemi jejich riziky, zejména s ohledem na různé hmyzí škůdce. Bez výkonných insekticidů pak mohou být ztráty více jak 90%.

Zásadním přínosem proto byla konstrukce prvních i následných Bt odrůd, odolných zejména vůči různým rasám motýlka makadlovky bavlníkové (Pectinophora gossypiella). Účinná ochrana úrody a současně masivní snížení spotřeby insekticidů logicky vedly k rozšíření zájmu o tyto komodity. Očekávaným problémem se ovšem stal i fenomén vzniku resistence vůči výchozím GM odrůdám a nutnost přípravy nových. Tak jako u jiných plodin jsou proto již konstruovány a používány nové variety obsahující kombinace více cry-genů. A zároveň velmi doporučovány pěstební strategie „ne-GM refugií“.

V průběhu minulého desetiletí se navíc k těmto insekt resistentním odrůdám připojily i odrůdy herbicid tolerantní a posléze genotypy nesoucí oba tyto znaky. Příprava těchto odrůd pro komerční využití není nijak snadná – a je také časově velmi náročná. Nadále v ní rozhodující roli hraje technologie in vitro kultur. Nezřídka se stává, že komplexy požadovaných znaků nejsou v prvních generacích dostatečně vyhovující a nezbytné jsou mj. série zpětných křížení.

I v tomto kontextu je naivní představa, že jediným současným poskytovatelem komerčních GM bavlníkových semen pro Afriku je firma Monsanto, byť se na relevantním výzkumu různě podílí. Dalším hlavním partnerem v těchto projektech je firma Bayer Crop Science. Etiopie testuje osivo získané z JK Agri Genetics India. Podle ISAAA se v roce 2016 nejvíce podílely na výzkumu týkajícím se GM bavlníku následující země: Etiopie, Jižní Afrika, Kamerun, Keňa, Malawi, Nigerie, Sudán a Svazijsko.

Zřejmě není pochyb o tom, že různé typy GM (zejm. Bt) bavlníku, šetřícího nejen farmářovu kapsu, ale také necílový užitečný hmyz, brzy najdou cestu do dalších zemí Afriky, tak jako již dříve do jiných částí světa.

Zdroj: http://ipbo.vib-ugent.be/wp-content/uploads/2015/02/Cotton-in-Africa_2017_LR_FINAL.pdf