Jaké jsou etické otázky ve spojení s biotechnologií?

Pomocí biotechnologie lze zavést dědičné genetické modifikace do jakéhokoliv živého organismu. Mezi ně patří mikroorganismy, rostliny a živočichové, a teoreticky i lidé. Genová technologie otevřela cestu k novým postupům týkajících se lidí i jiných živých bytostí a jejich využití vyvolává mnoho zásadních etických otázek:    

• Je genetické inženýrství ve své podstatě „hříchem“, který dává lidstvu nevídanou moc nad životem?
• Mají vědci a lidské bytosti vůbec právo “manipulovat” životem, zasahovat nevratně do přírody?
• Jaké jsou praktické a etické důsledky této mocné techniky pro ekosystémy, živočichy a lidi?
• Máme právo zkoušet vše, co je technicky možné?

Vědci, a to hlavně filosofové a bio-etikové, církve a společnost jako celek musí hledat odpověď na tyto etické a socio-kulturní otázky vztahující se ke konceptu a respektování života.

K odpovědi na nové etické otázky vyvolané moderní biotechnologií zřizují státy zvláštní bioetické komise. Mají vyvolat veřejnou diskusi o bioetice a přispět k vytváření vhodné politiky v této oblasti.

Příklady použití biotechnologie vzhledem klidem, které vyvolává etické otázky:   

• Informace získané genetickou analýzou o genetice lidského chování
  • o genetice duševních poruch
  • při genetickém testování
  • z hlediska ochrany osobních dat
  • ve vztahu k eugenice
  • z hlediska práva vědět a práva nevědět
  • týkající se predikativního lékařství
  • spolu s diagnosou a informací bez možnosti léčit
• Produkce a využití lidských tkání
• Použití živočišných tkání pro transplantace (xenotransplantace)
• Vytváření a využití lidských embryí (buněk a tkání)
• Vytváření a využití embryonálních kmenových buněk

Příklady dalších použití biotechnologie, které vyvolávají etické otázky:   

• Pěstování a konzumace geneticky modifikovaných plodin
• Možné nevratné změny způsobené těmito plodinami v přírodě
• Zavádění těchto plodin do rozvojových zemí
• Patentování DNA, genů a genových sekvencí
• Výzkum používající zvířat a příprava transgenních zvířat

Universální deklarace o lidském genomu a lidských právech byla jednomyslně přijata na 29. zasedání generální konference UNESCO 11 listopadu 1997.