Jaké jsou účinky transgenních plodin na konvenční a organické zemědělství?

Množství a charakteristika transgenních plodin, které se pěstují v některých zemích, stejně jako přírodní podmínky povětrnostní či srážkové jsou možnými příčinami vystavení konvenčních nebo organických plodin stopám GM plodin z okolních farem. Náhodné smísení během zacházení s osivem je další příčinou se závažnými důsledky na zachování identity příbuzných plodin. Efekty transgenních plodin na jiné typy zemědělství jsou považovány zastánci těchto typů za nevratné. Mnozí organičtí zemědělci mají obavu, že náhodná přítomnost transgenů může ovlivnit jejich komerční zájmy.

Otázka je extrémně složitá a dlouhodobé efekty náhodného rozšíření transgenů jsou stále povětšinou neznámy. Hodnocení dopadu takového náhodného úniku je součástí studií požadovaných národními kompetentními úřady pro souhlas s novou transgenní plodinou. Taková hodnocení rizik jsou doplněna popisem specifických opatření, která by měla zvládnout koexistenci geneticky modifikovaných, konvenčních a organických plodin.

Problém koexistence různých typů zemědělství není jen vědecký a obchodní, ale i politický. Legislativa musí být přijatelná pro zainteresované strany, od nadnárodních koncernů na jedné straně až po organické zemědělce a nevládní organizace včetně spotřebitelských organizací na straně druhé.
Problém koexistence transgenních rostlin s konvenčním a organickým zemědělstvím musí být hodnocen případ od případu. Například, v oblastech, kde nemá kukuřice žádné pohlavně kompatibilní příbuzné, je pravděpodobnost křížové kontaminace příbuzných transgenem z kukuřice velmi omezená. V tomto případě rozšíření pylu nemusí představovat přímý problém pro ostatní zemědělce. Naopak v Kanadě je na zemědělské ploše či blízko ní mnoho přírodních příbuzných jarní řepky a odrůd, které mohou být snadno „kontaminovány“ transgenem uniklým z řepky. Drift genetických rysů jako je odolnost k herbicidům (existují transgenní i netransgenní odrůdy) představuje další příklad skutečného rizika, kdy jsou tyto herbicidy vybírány pro zemědělské použití. Pokud transgen nedodá plevelu selektivní výhodu, plevel nevytlačí ostatní přírodní rostliny. Pokud transgen dodá plevelu selektivní výhodu, takový drift může mít za následek nevratnou změnu ekosystému a u dalších kultivovaných plodin. Přes pokrok v hodnocení rizik a řízení rizik, platná opatření nejsou shledávána organickými zemědělci jako uspokojivá.

Důkladná segregace produktů různého původu není naneštěstí řešením všech problémů. Transgenní pyl může být přenesen větrem na velké vzdálenosti a křížově opylit nonGM rostliny. Organičtí zemědělci proto považují kultury transgenních rostlin za nepřijatelné riziko pro integritu jejich produktů s označením „bio“, což znamená prosté pesticidů, hnojiv a GMO (dokonce i stop náhodné kontaminace).

Nicméně, také plodiny používané organickými zemědělci nejsou „přírodní“ ve smyslu „nevytvořené člověkem“. Například, mnoho plodin užívaných v konvenčním a organickém zemědělství obsahuje uměle mutované geny, které jsou výsledkem radiační mutace.

Viz také http://www.fao.org/docrep/X5646B/X5646B00.htm#Contents, kde naleznete informace o biologickém zemědělství v Evropě

http://www.ofrf.org/general/about_organic/index.html, internetová stránka Nadace Výzkumu Organického Zemědělství (Organic Farming Research Foundation)