Jaký je potenciální přínos moderní biotechnologie?

• V medicíně pokrok v biovědách a biotechnologii rozšířil poznání humánní fyziologie a molekulární biologie, a tak přispěl k lepšímu porozumění lidským nemocem a ke zlepšení jejich prevence, diagnostiky a léčby.
• V zemědělství je potenciální výhodou schopnost produkovat transgenní plodiny, které mohou být výživnější, odolnější proti škůdcům nebo lépe přizpůsobené nepříznivému životnímu prostředí. Potenciální užitek tkví ve zvýšení výnosů a kvality nebo omezení používání pesticidů. Biotechnologie tak může přispět ke zlepšení zásobování potravinami v rozvojových zemích.
• Transgenní plodiny mohou představovat zdroj pro farmaceutický a chemický průmysl.
• Při použití k detekci kontaminantů a dekontaminaci půdy, vody a vzduchu mikroorganismy nebo rostlinami, může biotechnologie prospět životnímu prostředí přímo.
• Další významnou výhodou biotechnologie je vývoj nových průmyslových výrobních procesů s mnohem nižším dopadem na životní prostředí.

Aplikace biotechnologie zahrnují:

V medicíně:

Inzulín, životně důležitý pro vzrůstající počty diabetiků, byl prvním humánním proteinem vyráběným mikroorganismy. Dnes se vyrábí celá řada léčebně významných proteinů jako např. interferonů. V lidském těle jsou přítomny v tak nízkých koncentracích, že není možné je izolovat a pokud ano, stalo se několikrát, že se s nimi přenesly nemoci. Výroba syntetických vakcín proti malárii, vzteklině a hepatitidě B v mikroorganismech je dalším příkladem biotechnologie. Dále:

• Genomika a proteomika mohou nabídnout lepší porozumění molekulárním procesům, které vedou k predispozicím nebo propuknutím lidských chorob. To by mohlo usnadnit prevenci takových nemocí.
• Vědci identifikují nové lékové cíle a vyvíjejí vysoce specifická léčiva a vakcíny. Kromě toho mohou diagnostikovat genetické poruchy, infekční choroby a rakovinu na buněčné a molekulární úrovni a vyvíjet genové a buněčné terapie.

V zemědělství:

Geneticky upravené plodiny jsou již k dispozici v mnoha zemích na světě. Takové plodiny zahrnují sóju, bavlnu, kukuřici, dýně, brambory, řepku, tabák, papáju a karafiáty.

• Plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům či hmyzu nabízejí další možnost, jak zvládat škůdce, omezovat užívání pesticidů a zvyšovat polní výnosy.
• Plodiny, které lépe snášejí sucho či záplavy, půdu s vyšším obsahem solí či kovů, horko či zimu se v současnosti již vyvíjejí. Laboratorní pokusy jsou slibné, ale než se komerční aplikace stanou realitou, je třeba určitých doladění.
• Od rýže obohacené provitamínem A, známé jako Zlatá Rýže, se očekává, že zabrání slepotě způsobené nedostatkem tohoto vitamínu, jak u dětí tak u dospělých v Asii.
• Genetické inženýrství může být dále používáno pro eliminaci či omezení množství alergenních proteinů (například v japonské rýži) či anti-nutričních látek v potravinách.
• Testování potravin (například na BSE nebo Salmonelu) se dá zvládnout rychleji a přesněji s molekulární technologií založené na polymerázové řetězové reakci nebo imunoesejích.

V průmyslu:

Proteinové produkty a užitečné enzymy jsou k dispozici pro potravinářský a krmný průmysl. Bakterie, nižší houby (plísně) a kultivované savčí buňky i jejich části nebo jejich enzymy se používají v průmyslové výrobě, kde jsou biologické procesy často efektivnější a mají nižší ekologický dopad než tradičně používané chemické procesy.