Virus zakrslosti pšenice (WDV, z angl. wheat dwarf virus) patří mezi nejrozšířenější rostlinné viry na světě. Mezi typické příznaky se řadí zakrslost, deformace a žluté zabarvení, které může později přecházet do nekróz rostliny.

Virus se přenáší mšicemi. Nejčastější výskyt je na polích, které nebyly proti mšicím v předchozím podzimním období ošetřeny. S virem nelze bojovat přímo. Prevence je zaměřena na vektory přenosu – mšice. Z tohoto důvodu je kladen důraz na setí obilovin v nepřítomnosti mšic s podporou rychlého klíčení osiva.

Jako preventivní opatření proti mšicím jsou používány insekticidy, přičemž množství použitých insekticidů může být minimalizováno namořením osiva před setím.

Na jiný, alternativní způsob boje s virem přišli maďarští vědci ze Zemědělsko-biotechnologického institutu. Ti použili metodu CRISPR/Cas9 k navození bodové mutace v genomu ječmene, díky níž došlo k inhibici množení viru v rostlině. Tím vznikly genově upravené rostliny ječmene, které jsou odolné proti ječnému typu viru zakrslosti pšenice.  Jedná se tak o přímé antivirové využití metody CRISPR/Cas9.

Díky tomu, že ječmen má, obdobně jako většina vyšších rostlin, jen zdvojenou dědičnou výbavu, jeho počet chromozomů je tedy diploidní (2 n), je jednoduché na něm studovat dědičnost. S ječmenem je také možné úspěšně uskutečňovat nejrůznější postupy tkáňových kultur, a to až po regeneraci celých rostlin.

Na rozdíl od řady jiných obilovin lze ječmen poměrně snadno geneticky upravit, a to několika metodami. Z těchto důvodů se ječmen stal modelovým organismem pro méně schůdné objekty, jako např. pšenici (se šestinásobkem základní dědičné výbavy, 6n) a kukuřici.

Možnost dosažení stabilních genetických úprav ječmene skýtá významný potenciál pro zlepšení jeho agronomických vlastností (např. zvýšení odolnosti k biotickým a abiotickým stresům apod.), ale i využití ječmene pro nejrůznější biotechnologické a průmyslové aplikace.

Obilky ječmene byly úspěšně použity pro molekulární farmářství jako slibný bioreaktor pro výrobu lidských terapeutických proteinů nebo živočišné vakcíny.

Aktualizace ke dni: 5.12.2024