K čemu evropská legislativa NBT? Stačí přece zakázat pesticidy.

3.7.2023 |

Ve své přednášce na pražské eurokonferenci o „udržitelném a zdravém zemědělství“ koncem listopadu 2022 se Petra Jorasch ze společnosti Euroseeds mimo jiné věnovala přípravě legislativy k problematice nových technik šlechtění (angl. New breeding techniques, NBT). Jistě zasvěceně, je přece mluvčí EU pro aplikace moderních šlechtitelských postupů a rozhodně jim fandí. Sdělení bylo až nečekaně optimistické. Je prý šance, že podklady budou brzy hotovy a výsledek by tedy mohl posvětit ještě tento Evropský parlament před volbami v roce 2024.

Nejen já jsem tehdy tento optimismus nesdílel, ale pracovní týmy se opravdu pochlapily. A tak se hovoří i o možnosti europarlamentních jednání o nových genomických technikách (angl. New genomic techniques, NGT) již během tohoto podzimu. Pokud do toho ovšem nevstoupí soupeření jiné - tedy nikoliv odborné, ale jako obvykle ideologické, resp. politické. A neodstartuje zásadní konflikt mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem v kauze pesticidově ekologických válek.

Podrobné vysvětlování se nám do tohoto textu nevejde. Vše se, jak jinak, odvíjí od dikce Zeleného údělu, jeho norem a termínů. A schvalování jeho dvou hlavních pilířů zvaných „nature restoration law“ (NRL) a „sustainable use of pesticide regulation“ (SUR). Ten první má definovat různé restriktivní způsoby hospodaření, jež by vedly k zásadní obnově evropské přírodní biodiversity. Název toho druhého mluví sám za sebe.

Návrhy příslušných výborů Komise jsou v podstatě hotovy. Jejich odpůrci je však  považují za zásadní ohrožení evropské potravinové soběstačnosti v prolínající se ekonomické krizi postkovidové a válečné. Proti jsou velká sdružení typu Copa-Copega nebo Euroseeds či významné frakce europarlamentu včetně té největší, EPP. 

Návrhy Evropské komise by podle nich mohly mj. vést k průměrnému propadu produkce potravin až o 20 %, což je v současné geopolitické situaci nepřijatelné. Ke kritikům stávající podoby SUR patří i čeští poslanci Veronika Vrecionová, Martin Hlaváček, Ivan David, Alexandr Vondra.

Pod péčí zpravodajek dvou hlavních zodpovídajících výborů (životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin; zemědělství a rozvoj venkova), rakouské europoslankyně Sarah Wiener a španělské poslankyně Clary Aguilera, byl navíc původní text mj. doplněn o dodatky, jež by znevýhodnily zejména země střední a východní Evropy. Což je paradoxní mj. v kontextu s faktem, že právě tyto země jsou v absolutních hodnotách zatím vesměs pod celoevropským průměrem. Ale hlavně - mnohasetstránkové podkladové materiály jsou věnovány rozborům problémů „ekologických“, zcela však postrádají analýzu ekonomickou. Na druhé straně se dělící čára ano/ne paradoxně táhne i uvnitř určitých státních celků, případě NLR se například v Belgii liší postoj teritorií valonských od vlámských.

Nicméně – co s tím vším má společného legislativa NGT?

Použijme čerstvé vyjádření samotného viceprezidenta Evropské komise Franze Timmermanse z konce května.Ne, komise rozhodně neuvažuje o předložení jakýchkoliv revidovaných návrhů ani k „ochraně přírody“, ani k „pesticidům“. To je přece krystalicky zřejmé. Námitku „… žijete v EU bublině daleko od reality, směřujete farmáře k resignaci a hněvu…“ odmítl Timmermans slovy :“… vy žijete v bublině. Nevidíte klimatickou krizi všude kolem sebe?“ A pokud nám sourozence SUR a NLR neschválíte, zapomeňte na jakékoliv brzké uvolnění legislativy NBT. 

Jak tento přístup chápat? Jako čirou aroganci moci? Jako mentálně-ideologický blok? Nebo prostě hloupost, nepochopení odborných principů?

Nemohu si v tomto případě nevzpomenout na obdobnou zkušenost téměř deset let starou. Tedy volby do Evropského parlamentu v roce 2014 a pražský seminář německé společnosti Heinricha Bolla, blízké třeba našim Dětem země a samozřejmě GreenPeace. Jeho podtext byl zřejmý: ochrana hmyzích opylovačů před všelikými pesticidy s reklamním logem „Give Bees a Chance. No pesticides. No GMOs.“ Hlavní přednášku měla rakouská europoslankyně Ursula Lichtenberk. Pro mě bylo neřešitelným  problémem vysvětlit této dámě během společné diskuze, že právě  geneticky modifikované organismy (GMO, konkrétně BT plodiny) představují způsob, jak ochránit ony ubohé včely před postřikem všemožnými pesticidy. Neuspěl jsem. Vítězství zase slavila principiální nevědomost. 

Jenže-není to jinak? Má vůbec cenu něco vysvětlovat? Vezměme jiný titulek a obsah současných antipesticidových komentářů „No to pesticide cuts? No gene editing proposal, Commission official warns“. Proč bychom tedy měli podporovat pěstování nějakých „NGTs“? Dobře, chápeme, že je to cesta, jak mít plodiny odolné k různým patogenům a škůdcům. A tedy ke snížení obsahu pesticidů v životním prostředí. Ale když jejich aplikaci omezíme až zakážeme legislativně, jakou přidanou hodnotu ty NGTs budou mít? Proč musíme kopírovat Američany nebo Číňany? Podívejte se na naši strategii s GMO. Tam jsme to taky (téměř) neudělali  - a „we have been perfectly without“?

Autorský komentář prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc., emeritního profesora PřF UK v Praze

 

Zdroje: