Kdo má zájem na výrobě transgenních rostlin?

Výrobci osiv i zemědělci mají přímý zájem na pěstování transgenních rostlin, což je dokázáno tím, že neustále roste plocha osetá transgenními plodinami, především v Severní Americe, Kanadě, Argentině, Brazílii a Číně.

Očekávané výhody transgenních plodin:    

• vyšší výnosy při nižší potřebě drahých pesticidů
• nižší ztráty při sklizni důsledkem škůdců a plevele
• méně práce a strojů
• výživnější rostliny
• rostliny které jsou přizpůsobené extrémním podmínkám, záplavám či suchu.

Tyto výhody by mohly být zvláště důležité pro zajištění potravy v rozvojových zemích. Měly by přinést vyšší příjmy zemědělcům ve srovnání s konvenčními plodinami, přičemž zvýšené výnosy by měly vyvážit vyšší náklady na osivo a licence. Transgenní rostliny se zřejmými výhodami pro spotřebitele průmyslových zemí jsou stále ve vývoji.

Kvůli rizikům a nejistotám spojeným s kulturami transgenních rostlin, jsou tyto očekávané výhody brány v potaz některými nevládními organizacemi a některými zemědělci, obzvláště těmi, kteří náležejí k ekologickému zemědělství.

Podle zprávy ISAAA publikované v roce 2005 dosáhla plocha osetá v roce 2004 transgenními plodinami 81 milionů ha na celém světě, oproti roku 2003 došlo tak k 20%-nímu nárůstu. Za období 1996 až 2004 vzrostla plocha transgenních plodin víc než 47x (z 1,7 na 81 milionů ha). Nicméně, v Evropské Unii je jedinou zemí, kde se pěstují transgenní plodiny ve významném množství, Španělsko (58 tisíc ha). Osm a čtvrt milionů farmářů v 17 zemích – více než 90% chudých farmářů v rozvojových zemích – volilo v roce 2004 pěstování transgenních plodin. V rozvojových zemích jsou považovány biotechnologie a transgenní plodiny za „nové zbraně ve válce proti chudobě a hladu“ (Florence Wambugu z Keni). Při pěstování transgenních rostlin odolných proti hmyzu přináší vyšší výnosy, obzvláště v rozvojových zemích, kde mohou škody způsobené škůdci dosahovat velmi velkého rozsahu. V některých z těchto zemí se očekává, že používání transgenních plodin zlepší zdraví farmářů, kteří trpí následkem aplikace pesticidů bez patřičné ochrany. Zdraví spotřebitelů, kteří budou jíst výživnější rostliny, by se mělo také zlepšit.

V rozvinutých státech se stále čeká, jaký bude skutečný užitek z transgenních rostlin pro spotřebitele. To je jeden z důvodů, proč se evropští konzumenti zdráhají je kupovat.

Podrobné informace můžete nalézt na http://www.isaaa.org/, stránce mezinárodní neziskové organizace, která přináší informace o nových zemědělských biotechnologiích. http://www.modifyingafrica.com/ je adresa stránky knihy F.Wambugu.