Kočka domácí (Felis catus) patří mezi nejoblíbenější společenská zvířata na světě. Jedná se však i o častého původce lidských alergií. Hlavním kočičím alergenem je proteinový antigen Fel d 1, produkovaný především slinnými, mazovými a perianálními žlázami koček. Na Fel d 1 reaguje až 90 % pacientů alergických na kočky. Vyvolaná imunitní odpověď se může projevit různými příznaky, včetně rýmy, zánětu spojivek (konjunktivitidy) a dušnosti, přičemž v těžších případech může dojít až k astmatickým záchvatům. Fel d 1 je navíc velmi lepkavý protein, což ztěžuje jeho odstranění z kontaminovaných povrchů, například koberců či oblečení. Kromě toho se snadno přenáší vzduchem a může se tak rozšířit i do prostředí, kde se kočky běžně nevyskytují. Z těchto důvodů vědci hledají způsoby, jak jeho produkci u koček omezit. Jako vhodné se jeví využití technologie CRISPR-Cas9 k úpravě genu Fel d 1, konkrétně řetězce CH2. Mutace u koček s editovaným genomem CH2 byla potvrzena pomocí testu s T7 endonukleasou a Sangerovým sekvenováním. Hladina proteinu Fel d 1 u těchto koček byla stanovena pomocí enzymově vázaného imunosorbentního testu (ELISA). ELISA prokázala, že hladina Fel d 1 ve slinách a srsti koček s editovaným homozygotním genomem CH2, nazývaných Alsik, je ve srovnání s domácími kočkami divokého typu extrémně nízká. Výsledky naznačují, že Alsik by mohla být považována za hypoalergenní.

Vytvoření hypoalergenních koček pomocí CRISPR-Cas9 představuje významný pokrok, protože tyto kočky by mohly bezpečně přicházet do kontaktu s alergickými pacienty a sloužit tak jako potenciální terapeutické zvíře i pro lidi s alergickou reakcí na Fel d 1. Pro potvrzení hypoalergenicity je však potřeba další klinický výzkum, zejména na atopických pacientech v kontaktu s Alsik kočkami, aby bylo možné prozkoumat expresi IgE vyvolávající alergické reakce. Dále by se studie měly zaměřit na získání koček s mutacemi v genomu CH1 nebo CH1/CH2 a jejich klinické testování. 

Aktualizace ke dni: 27.2.2025