Léčba srpkovité anémie pomocí CRISPR

7.6.2021 |

Konsorcium kalifornských universit (University of California, San Francisco - UCSF; University of California, Berkeley - UC Berkeley; University of California, Los Angeles - UCLA) spouští první klinickou studii s použitím metody CRISPR k nápravě genetické vady, která způsobuje srpkovitou anémii. Studie si klade za cíl přímo korigovat mutaci v hematopoetických kmenových buňkách, která způsobuje tvorbu deformovaných červených krvinek, což vede ke zmíněnému onemocnění.

Srpkovitá anemie je onemocnění způsobené změnou v DNA sekvenci genu HBB kódujícího beta-globin. V důsledku mutace dochází k ovlivnění struktury a funkce hemoglobinu, snížení schopnosti červených krvinek účinně transportovat kyslík a k chronickému cévnímu onemocnění. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlasil se zahájením klinické studie zaměřené na úpravu genomu metodou CRISPR k přímé nápravě genetické vady způsobující srpkovitou anémii. Dosud se používaly nákladnější a nepřímé přístupy, jako je reaktivace fetálního hemoglobinu nebo použití virových vektorů k potlačení genu, který vypíná produkci fetálního globinu při narození. Bude to tak poprvé, co se kliničtí vědci pokusí opravit chybný HBB ve vlastních buňkách pacienta pomocí nástrojů pro korekci genů, které nejsou dodávány viry.

Tým vědců z UCSF, UCLA a UC Berkeley vyvinul terapii krvetvorných kmenových buněk pacienta nazývanou CRISPR_SCD001. Tato terapie využívá nukleázu CRISPR-Cas9 (plně sestavený protein Cas9 a vodící sekvenci RNA zaměřenou na defektní oblast HBB) ke stimulaci opravy srpkovité mutace. V tomto přístupu je nutné extrahovat pacientovy kmenové buňky a ošetřit je elektrickými pulzy, které vytvářejí dočasné póry v jejich membránách. Tyto póry umožňují platformě CRISPR-Cas9 vstoupit do kmenových buněk a cestovat do jejich jader, kde koriguje mutaci srpkovitých buněk. Pomocí CRISPR-Cas9 dochází k nahrazení defektního HBB jeho opravenou verzí, což umožňuje vytvořit normální dospělé červené krvinky. Před opětovným zavedením opravených kmenových buněk pacientovi je potřeba zničit zbývající kostní dřeň chemoterapií, aby byl zajištěn prostor pro růst opravených buněk.

Cílem této formy terapie pro úpravu genomu je opravit mutaci v dostatečném počtu kmenových buněk, aby výsledná krev v oběhu korigovala červené krvinky. Mark Walters, profesor z UCSF, odhaduje, že oprava 20 % genů by měla stačit k tomu, aby překonala nativní srpkovité buňky a měla silný klinický přínos. Walters a Donald Kohn, profesor z UCLA, také tvrdí, že toto léčebné ošetření by mělo být mnohem bezpečnější než současná léčba pomocí transplantace kmenových buněk od zdravého dárce kostní dřeně. Kohn dále řekl, že genová terapie a úpravy genů by se mohly stát všeobecně dostupnými, protože eliminují potřebu najít vhodného dárce kmenových buněk.

Zahájení klinické studie je plánováno letos v létě v Oaklandu a Los Angeles; čtyřletá studie bude zahrnovat šest dospělých a tři dospívající s těžkým srpkovitým onemocněním. Vědci z UC Berkeley a UCSF dále pracují na zdokonalení techniky, aby bylo možné nakonec provést korekci mutace srpkovitých buněk přímo uvnitř těla a bez nutnosti zničení kostní dřeně. Její zničení totiž tlumí imunitní systém a vystavuje pacienty zvýšenému riziku infekce nebo vzniku rakoviny.

 

Zdroje: