Očkování dětí GM vakcínami
6.3.2017 |
Očkovali byste své děti geneticky modifikovanými (GM) vakcínami? Možná Vás to překvapí, ale tohle je zbytečná otázka. Už jste to udělali.
Očkování neboli aktivní imunizace se stala běžnou součástí lidského života. Do těla jsou vpravovány buď přímo hotové protilátky (pasivní imunizace) nebo očkovací látky, které podněcují v těle tvorbu protilátek (aktivní imunizace). Díky vakcinaci a tzv. paměťovým buňkám tělo rozpozná infekci, se kterou se již setkalo rychleji, okamžitě na ni reaguje a odpovídá účinněji. Vakcíny dělíme na živé, inaktivované, toxoidy (anatoxiny), subjednotkové, konjugované (chemovakcíny), syntetické, autovakcíny a v neposlední řadě vakcíny připravené pomocí rekombinantní DNA technologie tj. rekombinantní (vektorové) a DNA vakcíny.
Vektorové vakcíny neboli „GM vakcíny" využívají klonů kvasinek nebo bakterií, ve kterých se vytvoří specifické proteinové antigeny určitého patogenu. Nejznámějším rekombinantním produktem je vakcína proti virové nákaze žloutenky typu B. Tato rekombinantní vakcína je u nás hojně využívána jako očkovací látka proti hepatitidě typu B pro dospělé a je součástí hexavakcín (např. Infanrix Hexa nebo Hexacima).
V České republice je očkování novorozenců hexavakcínou povinné dle ustanovení § 46 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (více vyhláška č. 537/2006 Sb). ČR stanoví, že pokud není dítě řádně očkováno, nemůže být přijato do předškolních zařízení a vedle toho může být zákonným zástupcům dětí uložena pokuta podle přestupkového zákona. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvádí, že ročně je hexavakcínou očkováno v průměru přes 400.000 dětí.
Ačkoliv si to mnozí z nás nechtějí připustit, genetické modifikace jsou součástí našeho každodenního života nikoliv posledních několik let, ale desetiletí. Slouží nám k vývoji vakcín i léků. Rozvoj genetického inženýrství v oblasti medicíny je podstatně hladší než v jiných odvětvích, proto se možná už v nadcházejících letech setkáme s dalšími geneticky modifikovanými produkty tzv. DNA vakcínami a vakcínami v podobě potravin.
DNA vakcíny jsou v principu obdobou vektorových vakcín s tím rozdílem, že vektor s příslušnou DNA sekvencí je podán přímo očkovanému jedinci, který si následně vyrobí imunogenní antigeny ve svém těle sám. Přetrvávající stimulace navíc může zajistit skutečně dlouhodobou imunitu. DNA vakcíny se zatím v praxi příliš neuplatnily, jsou však nadějným příslibem do budoucna. Stejně tak i tzv. „jedlé vakcíny“, kdy z transgenní buněčné kultury lze vyvinout rostliny produkující očkovací látky účinné proti různým nemocem. Na místo injekce očkovací látky bude stačit zkonzumovat banán či mrkev.
Biotechnologie tak v produkci vakcín hrají důležitou roli a ukazují nám jejich dosud nevyužitý potenciál.
Zdroj:
http://www.gate2biotech.cz/ockovani-ve-stoleti/
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-537#p4