Od fosilie k budoucnosti – druhá šance pro pravlka či mamuta

28.4.2025 |

Colossal Biosciences Inc. je americká biotechnologická společnost založená v roce 2021 genetikem z Harvardu Georgem Churchem a technologickým podnikatelem Benem Lammem. Firma se proslavila svým ambiciózním cílem navrátit do života několik vyhynulých druhů, mezi nimi například mamuta srstnatého, tasmánského tygra, severního bílého nosorožce, pravlka obrovského a ptáka dodo. Firma využívá nejmodernější metody genetického inženýrství a reprodukční biologie s cílem podpořit ochranu biologické rozmanitosti a obnovu narušených ekosystémů a je průkopníkem v oblasti tzv. de-extinkce. De-extinkce je proces, při němž jsou pomocí moderních biotechnologií vytvářeni jedinci, kteří vykazují charakteristiky vyhynulých druhů. Nejambicióznějším cílem společnosti je oživení mamuta, které plánují uskutečnit do roku 2028. 

Úspěšným začátkem tohoto úsilí bylo vytvoření tzv. „vlněných myší“ (angl. woolly mouse), o jejichž narození společnost informovala v březnu 2025. Tyto roztomilé geneticky modifikované laboratorní myši mají upraveno devět genů. Sedm z nich bylo vybráno kvůli vlivu na růst srsti, dva další (včetně FGF5 a MC1R) pak mají známé analogie u mamutů a ovlivňují pigmentaci, hustotu a délku srsti. Jeden z genů je rovněž spojen s metabolismem tuků, což by mohlo zvýšit odolnost organismu vůči chladu. Z přibližně 250 geneticky modifikovaných embryí se narodilo 38 životaschopných jedinců vykazujících požadované znaky, nicméně zatím nebyla testována jejich skutečná odolnost vůči nízkým teplotám.

V dubnu 2025 Colossal Biosciences oznámila narození tří štěňat geneticky modifikovaného zvířete, které se svým vzhledem i genetickým profilem velmi blíží dávno vyhynulému pravlkovi obrovskému (angl. dire wolf, Canis dirus, nověji i Aenocyon dirus). Využitím kombinace klonování, editace genomu a analýzy starověké DNA se podařilo vytvořit hybrid, který sdílí s dnešním šedým vlkem přibližně 99,5 % genetického materiálu. Vybrané genetické varianty byly upraveny tak, aby se u zvířat projevily znaky typické pro pravlka, tj. robustní stavba těla a hustá bílá srst. Štěňata aktuálně žijí pod neustálým dohledem kamer, dronů a bezpečnostního personálu v rozsáhlém výzkumném areálu o rozloze 2 000 akrů. Společnost plánuje další rozšiřování smečky.

Colossal Biosciences se však nejvíce proslavila projektem zaměřeným na oživení mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius). Tento ikonický druh, který vyhynul před zhruba 4 000 lety, přežíval nejdéle na Wrangelově ostrově u Sibiře, odkud pochází i část zachovalé DNA. Cílem společnosti je vytvořit geneticky modifikovaného slona, který by nesl klíčové znaky mamuta, tj. hustou srst s dobrými izolačními vlastnostmi, zvýšenou odolnost vůči chladu a metabolismus přizpůsobený životu v drsných podmínkách. Společnost plánuje do roku 2028 vytvořit první hybridní mláďata a vypustit je zpět do arktické tundry. Tam by jejich přítomnost mohla pomoci zpomalit tání permafrostu tím, že budou svým pohybem utužovat sníh. Vedle mamuta a pravlka pracuje společnost i na projektu návratu tasmánského tygra (Thylacinus cynocephalus), který by se měl znovu objevit v jeho přirozeném prostředí v Tasmánii a širší oblasti Austrálie.

Zatímco myšlenka de-extinkce vzbuzuje u části veřejnosti a ekologů nadšení, protože v ní vidí možnost obnovy narušených ekosystémů a ochrany současných ohrožených druhů, jiní odborníci varují před možnými riziky. Upozorňují mimo jiné na možné technické potíže při přenosu metod pro úpravy složitějších organismů, jako jsou sloni, stejně jako na etické otázky a vysoké finanční náklady.

Snaha vracet pomocí moderních technologií do přírody druhy podobné těm vyhynulým je navíc někdy v médiích či různých komentářích nepřesně označována jako „oživení“ druhu, což může být zavádějící. Ve skutečnosti jde o velmi složitý proces, při němž vědci využívají genetiku, šlechtění a/nebo klonování, aby vytvořili zvíře, které se původnímu druhu co nejvíce podobá a může v přírodě plnit podobnou roli.

Tato zjednodušená a někdy až dramaticky komentovaná interpretace však může u části veřejnosti vyvolávat obavy, nedůvěru nebo přispívat k šíření nepodložených konspiračních teorií. Hlavním cílem de-extinkce je přitom především snaha napravit škody způsobené přírodě. Vedlejšími přínosy mohou být technologický a vědecký pokrok či zvýšení zájmu veřejnosti o ochranu životního prostředí.
 

Zdroje: