Odmítají lidé GM plodiny opodstatněně, nebo jen nemají dostatečný přehled v této oblasti?

21.1.2019 |

Psychologická a marketingová studie zaměřená na tuto problematiku byla aktuálně publikována v prestižním časopise Nature Human Behaviour. Na studii spolupracovali vědci z University of Colorado Boulder, Washington University in St. Louis, University of Toronto a University of Pennsylvania.

Cílem tohoto rozsáhlého výzkumu bylo zjistit, z jakého důvodu vznikají rozpory mezi vědci a širokou veřejností v názorech na pěstování a konzumaci geneticky modifikovaných (GM) plodin. Výzkumný tým pracoval zejména s všeobecnou shodou mezi vědci o bezpečnosti konzumace GM plodin a výhodách, jež tyto plodiny pro lidstvo představují, a zároveň s obavami lidí, kteří se nadále brání jejich pěstování a používání.

V rámci studie bylo osloveno více jak 2000 lidí z Ameriky a Evropy s otázkou na jejich názor ohledně GM potravin. Během průzkumu byli respondenti dotazováni, jak dobře, si myslí, že rozumějí problematice a principům vývoje GM plodin. Dotazující se osoby poté pomocí předem připravené sady pravdivých i nepravdivých výroků z obecné vědy a genetiky zjišťovaly, kolik toho respondenti skutečně vědí.

Takzvaný Dunningův–Krugerův efekt je typem kognitivního zkreslení, který uvádí, že míra odbornosti v určitém oboru ovlivňuje schopnost hodnocení jak sebe, tak i druhých. Lidé s nízkými vědomostmi a schopnostmi v daném oboru mají tendenci své dovednosti značně přeceňovat, a naopak lidé s vysokou odborností a vzděláním se podceňují. Tento jev najdeme zřejmě ve všech oblastech lidského života a nejinak je tomu i s otázkami ohledně GM plodin.

Výsledky ukázaly, že více než 90 % dotázaných se vůči GM potravinám staví odmítavě. Hlavním zjištěním průzkumu je pak potvrzení výše zmíněného D-K efektu: čím silněji lidé hlásají, že jsou proti GM potravinám, a zároveň jsou si jistí svou vysokou vzdělaností v této problematice, tím nižší mají reálné znalosti. Tyto zajímavé výsledky jsou v souladu s dalším podobným výzkumem paralelně provedeným ve Spojených státech, Francii a Německu.

Phil Fernbach, hlavní autor studie a profesor marketingu z University of Colorado Boulder, uvedl, že takové extrémní názory často vyplývají z pocitu, že lidé chápou složitější témata lépe, než tomu skutečně je. Takoví lidé budou podle něj i do budoucna pravděpodobně smýšlet o vědeckých otázkách stále stejně, protože jsou přesvědčeni, že nemusí být otevřeni novým poznatkům. Vědci na základě výsledků naznačili, že k tomu, aby tito lidé změnili názor, je nejprve potřeba, aby ocenili to, co nevědí, a získali znovu zájem dozvědět se nové informace.

Závěry studie tak poukazují na to, že veřejnost stále není dostatečně a objektivně vzdělávána v oblasti geneticky modifikovaných organismů (GMO), a že na této skutečnosti je potřeba pracovat. Odmítavý postoj vůči GMO je často stavěn na nepravdivých informacích, díky čemuž lidé mohou potenciál GM plodin ukvapeně zavrhnout.

Kromě GM potravin se autoři publikace věnovali v průzkumu i dalším otázkám, a to genové terapii a klimatickým změnám. V případě genové terapie byl výsledek shodný s názorem na GM potraviny – drtivá většina respondentů je zásadně proti využívání genové terapie v praxi, přestože málokdo byl schopen správně odpovědět na otázky, týkající se jejích principů. Názory na změny klimatu byly jako jediné rozmanitější a vědci usuzují, že díky politické popularizaci tohoto problému závisí postoje lidí na tom, k jaké politické skupině chovají sympatie. Sada otázek totiž opět ukázala, že ani zde na většinu vědomostních otázek nedokázali respondenti odpovědět správně.

Vědci plánují na studii navázat výzkumem zaměřeným na další kontroverzní témata, jako jsou vakcinace, jaderná energie nebo homeopatická léčba.

Zdroj:

Philip M. Fernbach, Nicholas Light, Sydney E. Scott, Yoel Inbar, Paul Rozin (2019): Extreme opponents of genetically modified foods know the least but think they know the most. Nature Human Behaviour, 2019; DOI: 10.1038/s41562-018-0520-3.