Pěstování GM plodin ve světě pokračuje - podaří se díky nim naplnit cíle OSN?

22.12.2020 |

I v roce 2019 se geneticky modifikované (GM) plodiny pěstovaly ve světě na významné ploše. Zpráva mezinárodní organizace International Service for the Acquisition of Agri-biotech Applications (ISAAA) z 30. listopadu t.r. uvádí, že se jednalo o 190,4 milionu hektarů. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému poklesu, který však lze vysvětlit tím, že u předních producentů dochází k postupné saturaci ploch GM odrůdami.

GM plodiny také stále nejsou přijímány ve všech částech světa (zejména díky odmítavému přístupu EU), a tak se prozatím ani nedaří naplnit jejich potenciál s ohledem na globální zabezpečení dostatečného množství kvalitních potravin. 

 

Nenaplněné cíle OSN v oblasti globálního zabezpečení potravin 

Zpráva Organizace spojených národů (OSN) z roku 2019, týkající se globálního zabezpečení potravin (State of Food Security and Nutrition in the World 2019) odhalila, že se nedosáhlo rozvojových cílů tisíciletí a že v roce 2018 bylo na světě stále více než 820 milionů lidí trpících hladem. Bude tedy obtížné dosáhnout cíle „Zero Hunger“ do roku 2030. Zpráva také ukázala, že pokles hladu, který svět zažíval více než deset let, skončil a že hlad opět roste. Globální úroveň rozšířenosti podvýživy se stabilizovala, absolutní počet podvyživených lidí bohužel ale nadále pomalu roste.

Dle zprávy OSN bohužel více než 2 miliardy lidí nemají pravidelný přístup k bezpečné a výživné stravě v dostatečném množství, a to překvapivě včetně 8% populace v Severní Americe a Evropě. Poklesy ekonomik a zpomalení jejich růstů výrazně ovlivnily pravděpodobnost závažné potravinové nejistoty a podvýživy a tento efekt je v krajinách s nízkými příjmy o 20 % vyšší. Celosvětovou produkci potravin navíc silně ovlivňuje změna klimatu - celkově by meziroční změny klimatických faktorů mohly vést až k 20 – 49 % výkyvům výnosů.

OSN odhaduje, že společné působení současných výzev, se kterými se musí lidstvo potýkat (jako je zvyšující se počet obyvatel, politická nestabilita, degradace přírodních zdrojů, nucená migrace z farem do městských komunit a probíhající pandemie COVID 19), bude mít významný dopad na zajišťování potravin, a to by mohlo globálně ještě zvýšit problémy s hladem a podvýživou.

Opatření musí zahrnovat spolupráci zemědělství, potravinářství, oblasti péče o zdraví, o vodu a hygienických opatření. Doprovázené pak opatřeními v oblasti politiky, v oblasti sociální ochrany a plánování rozvoje hospodářské politiky. Tato opatření by měla být, dle zprávy, odvážnější a výraznější než doposud.

 

GM plodiny přispívají k zabezpečení potravin, udržitelnosti a řešení změny klimatu

Jako jedno z účinných řešení výše uvedených problémů se nabízí i GM plodiny. Zpráva ISAAA z listopadu letošního roku (opakovaně) poukazuje na vyčíslené přínosy jejich pěstování ve světě:

  • zvýšení výnosu plodin o 822 milionů tun v hodnotě 224,9 miliard USD v letech 1996–2018; a 86,9 milionů tun v hodnotě 18,9 miliard USD pouze v roce 2018;
  • zachování biologické rozmanitosti - v letech 1996 až 2018 se díky jejich pěstování ušetřilo 231 mil. ha půdy a v samotném roce 2018 24,3 mil. ha půdy;
  • zajištění lepšího životního prostředí - nepoužití 776 mil kg pesticidů za roky 1996-2018 a v samotném roce 2018 úspora 51,7 mil. kg pesticidů; vyjádřeno v procentech - používání pesticidů se snížilo o 8,3 % v letech 1996–2018 a o 8,6 % pouze v roce 2018; snížení EIQ (kvocient dopadu na životní prostředí, Environmental Impact Quotient) o 18,3 % v letech 1996--2018 a o 19 % v samotném roce 2018
  • snížení emisí CO2 v roce 2018 o 23 miliard kg, což odpovídá vyřazení 15,3 milionu automobilů z provozu na jeden rok; a
  • pomoc při zmírňování chudoby díky zlepšení ekonomické situace 16 – 17 milionů drobných farmářů a jejich rodin v celkovém počtu > 65 milionů lidí, kteří patří mezi nejchudší na světě (Brookes a Barfoot, 2020).

GM plodiny ukázaly, že mohou přispět ke strategii „udržitelné intenzifikace“ upřednostňované mnoha vědeckými akademiemi po celém světě. Ta umožňuje zvýšit produktivitu a produkci na současných 1,5 miliardách hektarech orné půdy, čímž se ušetří lesy a zachová biologická rozmanitost. GM plodiny jsou nezbytné, ale nejsou všelékem, a dodržování správných zemědělských postupů (jako je střídání plodin a zvládání rezistence) je jak pro GM plodiny, tak pro konvenční plodiny nezbytností.

 

Aktuální statistika pěstování GM plodin (za rok 2019)

Obrázek: 19 zemí pěstujících GM plodiny na ploše 50 000 hektarů nebo větší. Smutný je pohled na Evropu, kde se pouze ve Španělsku a Portugalsku pěstuje GM kukuřice.

 

Pěstování GM plodin v roce 2019 globálně mírně pokleslo, pěstovaly se na 190,4 milionech hektarů.

V roce 2019, tj. ve 24. roce komercializace GM plodin se snížila jejich celková plocha na 190,4 mil. ha – to představuje mírný pokles o 1,3 mil. ha (neboli o 0,7 %, z 191,7 mil. ha v roce 2018).

Míra adopce GM plodin v pěti hlavních producentských zemích dosáhla pro dané plodiny téměř saturace.

Plocha GM plodin v pěti předních pěstitelských zemích se v roce 2019 znovu zvýšila a dosáhla u některých plodin téměř saturace. U sóji, kukuřice a řepky činí v USA podíl GM odrůd 95 %, v Brazílii 94 %, v Argentině téměř 100 %, v Kanadě 90 % a v Indii 94 %.

Biotechnologie jsou nejrychleji osvojovanou technologií pěstování plodin na světě.

Celosvětová plocha GM plodin se zvýšila od roku 1996 přibližně 112-krát z 1,7 mil. ha na 190,4 mil. ha v roce 2019.

Celkem 71 zemí používalo GM plodiny - 29 zemí je přímo pěstovalo a dalších 42 zemí dovezlo a používalo.

190,4 mil. ha GM plodin bylo pěstováno ve 29 zemích - 24 méně rozvinutých a 5 vyspělých zemích. Plochy v méně rozvinutých zemích vzrostly na 56 % celosvětové plochy GM plodin, v průmyslově vyspělých zemích činily 44 %. Dalších 42 zemí (16 plus 26 zemí EU) dováželo GM plodiny pro potraviny, krmiva a pro zpracování. Celkově tedy 71 zemí používalo GM plodiny.

 

V roce 2019 mohli uživatelé GM plodin vybírat z rozmanitější nabídky.

GM plodiny – to už není jenom velká čtyřka, tedy kukuřice, sója, bavlník a řepka. Mezi pěstované GM plodiny patří také vojtěška (1,3 mil. ha), cukrová řepa (473 tis. ha), cukrová třtina (20 tis. ha), papája (12 tis. ha), světlice barvířská (3 500 ha), brambory (2 265 ha), lilek (1 931ha). Na méně než 1 000 hektarech se pěstovala tykev, jablka a ananas. Pracuje se dále na GM rýži, banánech, bramborách, pšenici, cizrně, kajanu (holubí hrách) a hořčici, které by se mohly začít používat v blízké budoucnosti.

 

Podíl GM plodin s kombinovanými vlastnostmi se zvýšil o 6 %, takže celkově zabíraly 45 % globální plochy.

Plocha plodin integrujících odolnost vůči hmyzu a toleranci vůči herbicidům se zvýšila o 6 % na celkově 45 % plochy, což odpovídá 85,1 mil. ha. Překonaly tak plochu osetou plodinami s pouze jednou novou vlastností (tolerancí vůči herbicidům). To dokumentuje fakt, že zemědělci upřednostňují inteligentní zemědělství s možností minimálního obdělávání půdy a bez použití insekticidů.

 

Prvních pět zemí (USA, Brazílie, Argentina, Kanada a Indie) pěstovalo 91 % celosvětové plochy GM plodin.

USA vedly v roce 2019 s plochou GM plodin o rozloze 71,5 mil. hektarů, následovaly Brazílie (52,8 mil. ha), Argentina (24 mil. ha), Kanada (12,5 mil. ha) a Indie (11,9 mil. ha); celkem 172,7 mil. ha, což představuje 91 % celosvětové rozlohy. Biotechnologie tedy přinesla prospěch více než 1,95 miliardám lidí v 5 zemích nebo 26 % současné světové populace s 7,6 miliardami lidí.

 

Schválené typy úprav u GM plodin

Od roku 1992 bylo regulačními orgány uděleno 4 485 oprávnění 403 různým typům genetických modifikací u 29 GM plodin (bez karafiátu, růže a petúnie).

Z těchto oprávnění bylo 2115 pro potraviny (ať už pro přímé použití nebo pro zpracování), 1514 pro krmivo (pro přímé použití nebo zpracování) a 856 bylo pro uvolnění do životního prostředí nebo pěstování. V USA je schválený nejvyšší počet GM úprav (pouze jednotlivé znaky), následuje Japonsko, Kanada, Brazílie a Jižní Korea.

Největší počet schválených typů genetických modifikací je stále u kukuřice (146 úprav ve 35 zemích), následuje bavlna (66 úprav ve 27 zemích), brambor (49 úprav ve 13 zemích), sója (38 úprav ve 31 zemích) a řepka (38 úprav v 15 zemích).

Mezi deset nejčastějších GM typů s nejvyšším počtem oprávnění v různých zemích patří:

  • kukuřice tolerantní vůči herbicidům NK603 ,
  • sója GTS 40-3-2 tolerantní k herbicidům,
  • kukuřice odolná proti hmyzu MON810,
  • kukuřice tolerantní vůči herbicidům a zároveň odolná vůči hmyzu TC1507,
  • kukuřice tolerantní vůči herbicidům a odolná vůči hmyzu Bt11,
  • kukuřice odolná proti hmyzu MON89034,
  • kukuřice tolerantní vůči herbicidům GA21,
  • kukuřice MON88017 odolná vůči herbicidům a hmyzu a
  • sója A2704-12 tolerantní k herbicidu.

 

Pro naplnění cílů je důležitá veřejná akceptace GM plodin

Agronomické vlastnosti GM plodin můžou pomoci ke zmírnění biotických a abiotických zemědělských problémů souvisejících se změnou klimatu.

Klíčem k tomu, aby se zemědělské, sociálně-ekonomické a environmentální výhody GM plodin dostaly k potřebným (zejména chudým a hladovým), jsou vládní politiky jejich povolování a veřejná akceptace. Ještě důležitější je harmonizace regionálních předpisů, která usnadní přenositelnost údajů, což by urychlilo rozhodování o biologické bezpečnosti.

Zajištění toho, aby tyto výhody přetrvávaly nyní i v budoucnu, závisí také na pečlivosti a výhledových regulačních krocích založených na vědě, kritickém pohledu na výhody místo přehánění rizik, zemědělské produktivitě se smyslem pro zachování a udržitelnost životního prostředí.

Přitom je nutné hlavně myslet na miliony hladových a chudých obyvatel, kteří potřebují zdroje pro zajištění dostatečného množství kvalitních potravin.

 

Zdroj: https://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/55/executivesummary/default.asp