Plochy s GM plodinami ve světě poprvé poklesly

26.4.2016 |

V roce 2015 bylo dosaženo dalšího milníku v pěstování geneticky modifikovaných (dále „GM“) plodin. Jednak to byl již 20. rok jejich působení v zemědělské praxi a poprvé celosvětové plochy s GM plodinami poklesly, a to ze 181,5 mil. ha na 179,7 mil. ha.

Celkový pokles ploch však nemusíme dramatizovat a označovat za klíčový obrat v dosavadním rostoucím trendu či dokonce za neúspěch nebo selhání technologie GMO. Za prvé k poklesu došlo jen v některých zemích (USA, Kanada, země EU aj.), což lze odůvodnit zejména celkovým poklesem ploch u příslušné plodiny (ať už GM či ne-GM), způsobeným nízkými cenami na trhu. Za druhé v některých zemích je již pomalu dosahováno limitů pěstování, kdy podíl GM plodin je více než 95%.

Oproti tomu jsou země, kde v roce 2015 plochy GM plodin výrazně narostly, a to např. v Brazílii (o 2 mil. ha oproti 2014), která je dnes ve světě právem označována za „biotechnologický motor“. Obecně lze říci, že GM plodinám se aktuálně více daří v zemích, které bývají označovány jako rozvojové, tj. země Latinské Ameriky, Asie či Afriky. To ostatně dokazuje i jejich většinový podíl na celkových plochách ve světě – 54 % v r. 2015.

K největším pěstitelům GM plodin i nadále patří USA (70,9 mil. ha v r. 2015), Brazílie (44,2), Argentina (24,5), Indie (11,6) a Kanada (11). Více než 1 mil. ha GM plodin v roce 2015 na svém území pěstovaly také Čína, Paraguay, Pákistán, Jižní Afrika, Uruguay a Bolívie.

Hlavními pěstovanými GM plodinami jsou stále sója, bavlník, kukuřice a řepka. Farmáři však využívají přínosů i dalších GM plodin jako např. papáji, brambor, cukrovky, vojtěšky, dýně či lilku, který je specialitou v Bangladéši.

V oblasti biotechnologií také do hry vstupují nové techniky šlechtění rostlin, které nespadají pod nálepku „transgenní“. Za nejvíc slibnou je označována technika šlechtění CRISPR (Biotrin informoval v článku ze dne 21. 3. 2016), s pomocí níž – editací, tj. úpravou vlastních genů – lze vytvořit lepší a odolnější plodiny, aniž by bylo nutné vnášet do rostliny cizí geny.

Ve vývoji je již několik zemědělsky významných plodin, upravených technikou CRISPR jako např. řepka s herbicidní tolerancí, kukuřice odolná vůči suchu, pšenice rezistentní proti chorobám, sója s kvalitnějším složením olejů, rýže odolná vůči chorobám, brambory s lepší skladovatelností, rajčata s opožděným zráním a arašídy bez alergenů.

Je tedy docela možné, že v blízké budoucnosti opět uvidíme pokles ploch s GM plodinami ve světě. Důvodem však nebude jejich neúspěch na poli, ale přirozené nahrazení novými, obdobně vylepšenými plodinami, které nálepku „transgenní“ neponesou, a budou tedy lépe akceptovatelné pro spotřebitele.

Zdroj:

http://www.isaaa.org/resources/publications/briefs/51/executivesummary/default.asp