Rýže je celosvětově důležitou plodinou pro výživu lidstva, má malý genom (soubor všech genů organismu) a je také vhodná pro studium funkce genů. Z těchto důvodů je v poslední době hojně využívána k úpravám jejího genomu cíleným na zlepšení řady vlastností rýže (technikami CRISPR-Cas9, CRISPR-Cas12a, CRISPR řízené evoluce apod.) a také jako modelová rostlina pro další obiloviny.

Za abiotický stres považujeme environmentální faktory, na nichž se přímo nepodílí živé organismy. U rostlin může dojít k abiotickému stresu v důsledku nepříznivých vlivů, jako je sucho, teplo, chlad nebo vysoká koncentrace soli v půdě.
Z těchto podmínek je největší hrozbou pro rostlinnou produkci obsah soli, kdy většina rostlin nemůže růst v půdě s příliš vysokou slaností. Salinizací je ve světě postiženo více než 400 mil. hektarů půdy (často v důsledku několikaletého zavlažování). Každý den tak kvůli zasolení zmizí cca 2.000 hektarů orné půdy.

V poslední době však bylo identifikováno několik genů, které ovlivňují snášenlivost rostlin vůči soli. Čínští vědci z Huazhong Agricultural University úspěšně vyřadili z funkce jeden z těchto genů pomocí technologie CRISPR/Cas9, což vedlo ke zvýšené toleranci upravených rostlin rýže vůči vyšším koncentracím solí.

Přestože rýže patřila mezi první geneticky upravené plodiny (např. byla vnesena odolnost k různým herbicidům, rýže obohacená o provitamin A – tzv. zlatá rýže), její nové formy nedoznaly z politických důvodů či nepříznivého přijímání veřejností většího rozšíření.

Ani zlatá rýže obohacená ve své varietě GR2E nejen o beta karoten (provitamin A), ale i vitamin E a železo, přes svůj mimořádný záměr – ochrany milionů dětí v nejchudších zemích světa před ranou slepotou a doživotními poruchami imunitního systému, nebyla ušetřena útoků aktivistů. Ke změnám začalo docházet až po 20 letech, na základě hromadné výzvy nositelů Nobelovy ceny.

„Certifikát potravinové bezpečnosti“ obdržela tato varieta GR2E, vyšlechtěná na Filipínách v International Rice Research Institute (IRRI), v r. 2020 také od příslušných úřadů Austrálie, Nového Zélandu, Kanady a USA. V létě r. 2021 schválila filipínská vláda jako první na světě její uvolnění na trh, včetně pěstování.

Aktualizace ke dni: 1.3.2024