Škodí Bt rýže užitečnému hmyzu?

27.2.2017 |

Pěstování geneticky modifikované (GM) Bt rýže sice není žádnou novinkou, ale na světovém trhu komodit se tato plodina zatím nezabydlela.

Tak jako u každé GM plodiny se také u Bt rýže vyhodnocují případné negativní ekologické důsledky jejího agronomického použití. Tím prvním, vždy znovu ověřovaným faktorem, je selektivita účinku dané plodiny na cílový škodlivý hmyz. A tedy ujištění, že příslušnými toxiny není ohrožen vývoj nebo dokonce život dalších přítomných hmyzích herbivorů. Těmi dalšími faktory mohou být vlivy na následný potravní řetězec, tedy na zdraví různých, z lidského pohledu užitečných, predátorů.

Tradiční strategie je založena na modelových laboratorních pokusech či na přímém vyhodnocování výskytu různých bezobratlých (a někdy i obratlovců) v porostech GM plodiny a nemodifikované kontroly. V současné době však přicházejí ke slovu i techniky genomické, jmenovitě studium takových Bt účinků na úrovní transkripční či translační.

Tým Wang et al. z čínské Hunan Agricultural University uveřejnil v lednovém čísle časopisu BMC Biotechnology článek, který se zabývá vlivem Bt rýže na užitečného pavouka z čeledi slíďákovitých: „Transcriptomic response of wolf spider Pardosa pseudoannulata to transgenic rice expressing Bacillus thuringiensis Cry1Ab protein“.

Zmíněný dravý „vlčí pavouk“ se běžně živí zejména larvami či imagy, tedy nedospělými jedinci, různého hmyzu. V pokusech byla použita jako jeho potrava imaga kobylek druhu Nilaparvata lugens  z čeledi ostruhovníkovití. Ta byla předtím patnáct dní krmena listy buď GM nebo kontrolní ne-GM rýže. Transgenní Bt linie obsahovala Cry1Ab protein a byla toxická pro cílové škůdce, tedy housenky některých motýlů (rýžových zavíječů/molů). Nymfám kobylek tato potrava zřetelně neškodila, ale residua Cry1Ab byla i v jejich tkáních zjistitelná.

Vlčí pavouci byli kobylkami krmeni dvakrát denně až do své pohlavní dospělosti, tedy cca dva měsíce. Kontrolní skupina dospěla zhruba o týden dříve než ta živená kobylkami s rezidui Bt potravy. Srovnávací transkriptomická analýza odhalila možnou příčinu – ze 136 odlišně exprimovaných genů se jich řada účastní v metabolických procesech tvorby chitinu, coby klíčové složky hmyzí kutikuly. A také v jejím konečném funkčním poskládání. Proces opakovaného svlékání během pavoučího dospívání byl tedy různými způsoby brzděn.

Pokud si výsledky pokusů shrneme, vyjdou tyto závěry: Bt rýže bezprostředně nehubí necílový hmyz, včetně toho býložravého. Residua Cry toxinů se však ukládají do jeho tkání a nelze vyloučit, že nějakým způsobem, zvolna, postupně, ohrožují i jeho zdraví. A co víc, putují dál potravním řetězcem do jeho predátorů, tedy hmyzu z našeho pohledu „užitečného“. A negativně ovlivňují i jeho vývoj. Možná i pozdější plodnost, přežití? Zatím nevíme. Potřebná míra předběžné opatrnosti je tedy jistě na místě. Na straně druhé, je-li alternativou k využití Bt plodin aplikace konvenčního insekticidu, pobijeme se škůdci nejen herbivorní „neškůdce“ ale i jejich přirozené hmyzí nepřátele. Z jedné vody načisto. Transkriptomické analýzy k tomuto zjištění nejsou potřeba.

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5241980/