Sója: ovlivňuje způsob pěstování složení živin a stopových prvků?

28.8.2014 |

V červnu 2014 byla v časopise Food Chemistry uveřejněna studie autorů z Norska a Velké Británie, která se zabývá rozdíly ve složení sóji pěstované různými způsoby - Bøhn T., Cuhra M., Traavik T., Sanden M., Fagan J. and Primicerio R. (2014): Compositional differences in soybean on the market: Glyphosate accumulates in Roundup Ready GM soybeans, Food Chemistry 153, 207-215. V názvu studie se objevuje i upozornění na akumulaci glyfosátu v Roundup Ready geneticky modifikované (GM) sóje.

Studie popisuje složení živin, stopových prvků a reziduí pesticidů v 31 různých vzorcích sóji vypěstovaných ve státě Iowa v USA. Vzorky sóji byly rozděleny do tří kategorií:

• (i) geneticky modifikovaná sója tolerantní ke glyfosátu (GM-sója);
• (ii) nemodifikovaná sója pěstovaná v konvenčním režimu (zde označovaný "chemický");
• (iii) nemodifikovaná sója pěstovaná v režimu ekologického zemědělství (zde označováno jako „„organický“ způsob pěstování).

Skupiny i a ii obsahovaly 10 vzorků, skupina iii pak 11. Vzorky byly analyzovány v různých evropských laboratořích, v Norsku, Velké Británii, Německu a České Republice. Studie zahrnovala různé odrůdy sóji pěstované ve stejné zemědělské oblasti (rádius 200 km), avšak bez informací o složení půdy, sklizni, předchozích plodinách či předešlém režimu pěstování. U organického způsobu pěstování neuvádí použití žádných chemikálií, přestože ve výsledcích byla potvrzena přítomnost insekticidu Dieldrinu v nízké koncentraci.

Nutriční profil s vyšším obsahem jednoduchých cukrů, jako je glukóza, fruktóza, sacharóza a maltóza, s vyšším obsahem proteinů, zinku a menším množstvím vlákniny byl naměřen ve vzorcích sóji pěstovaných v organickém režimu. Organická sója obsahovala také nižší celkový obsah nasycených tuků a omega-6 mastných kyselin. Analyzované vzorky GM-sóji obsahovaly zbytky glyfosátu a jeho rozkladného produktu kyseliny aminomethylfosfonové - AMPA (průměr 3,3 a 5,7 mg/kg), což je i při relativně krátkém poločasu rozpadu herbicidu Roundup v půdě logické. Konvenční a organicky pěstované vzorky neobsahovaly žádnou z těchto agrochemikálií. Předpokládám, že u konvenčně pěstovaných odrůd by byly také nalezeny zbytky herbicidů, insekticidů a fungicidů, které byly během pěstování použity k ošetření pěstebních ploch, pokud by byly stanovovány. Organické zemědělství tyto průmyslové prostředky nepoužívá a tak nemohou být ve výsledných produktech nalezeny. Autoři studie provedli statistické analýzy a pomocí 35 parametrů, zahrnujících nutriční složení a obsah stopových prvků, byli schopni charakterizovat vzorky sóji a rozdělit je do skupin podle způsobu pěstování. Uvádí, že rozlišili GM, konvenční a organicky pěstované vzorky sóji ve všech testovaných případech (31 vzorků, rozdělení do 3 skupin).

Zpracování článku není precizní, citace nejsou kompletní. Úvod vědeckého článku by měl být plný věrohodných odkazů, které čtenáře uvedou do tématu. Měly by mu umožnit detailnější studium tématu vyhledáním citovaných odkazů a tím i jednoduché ověření uváděných údajů. V popisované studii je první citace uvedena až v pátém odstavci, již ve třetím odstavci jsou však prezentována konkrétní data bez citace zdroje. Tento trend pokračuje v celém článku. Výsledky jsou diskutovány např. s  internetovým sdělením firmy Monsanto (Monsanto, 1999), které je v současné době již nedostupné. Jedním z uváděných odkazů je také citace diskutabilního článku Séraliniho (Séralini et. al., 2012), který byl editory časopisu Food and Chemical Toxicology letos stažený.

Nedostatkem studie je rovněž absence kontrol. Autoři porovnávají různé odrůdy sóji a předpokládají, že jediné v čem se liší, jsou podmínky pěstování. Také počet vzorků není postačující pro statistické vyhodnocení. Výběr odrůd je nevhodně zvolený, chybí zástupci stejných odrůd v každé ze tří testovaných skupin. Dendogramy, diskriminační analýza a analýza redundance byly dle sdělení autorů provedeny na základě 35 proměnných (po jejich standardizaci); zahrnut byl obsah glykogenu, aminokyselin, suma nenasycených, mononenasycených a polynenasycených tuků, omega-3 a omega-6 mastných kyselin a stopových prvků. Ve výsledcích jsou však uvedené jen některé naměřené hodnoty, což působí neprofesionálně.

Studie ukázala, že Roundup Ready GM-sója obsahuje rezidua glyfosátu a kyseliny aminomethylfosfonové (AMPA). Autory uvedeným závěrem bylo rovněž zjištění, že různé zemědělské praktiky mohou vést k výrazně rozdílnému nutričnímu složení sóji, na jehož základě by měl být zjistitelný způsob pěstování. Tato práce mě o tom však nepřesvědčila. Autoři rovněž soudí, že analýzy reziduí pesticidů měly být součástí kompozičních analýz GM rostlin tolerantních k herbicidům již od začátku jejich používání. Nedostatek údajů o reziduích pesticidů v hlavních zemědělských plodinách je mezerou ve znalostech s možnými důsledky pro lidské zdraví a zdraví zvířat. Doporučují tedy rozšířit analýzy reziduí pesticidů při odběru vzorků a testování plodin z tržní sítě společně s dlouhodobými krmnými studiemi zaměřenými na vliv chemických reziduí na krmený organismus. Dále doporučují zahrnout měření reziduí pesticidů a testování jejich bezpečnosti do hodnocení rizik dané plodiny. V neposlední řadě navrhují provést další výzkum zaměřený na nepřímé ekologické účinky herbicidů a pesticidů, tj. na ekologické interakce v rámci komunity půdy s možnými dopady na příjem živin a složení rostlin.

Zjištění nutričního složení a obsahu zbytku herbicidů v čerstvě sklizené sóji je zajímavým tématem. Pokud bylo cílem studie porovnávat různé režimy pěstování, v tomto případě GM, konvenční a organické podmínky, ostatní parametry měly být stejné nebo velice podobné. Toho při analýze různých odrůd sóji pravděpodobně dosaženo nebylo. Autoři studie vycházeli z předpokladu, že odrůda nemá na složení živin a stopových prvků vliv. Pokud tomu tak bylo, měli to prokázat pomocí kontrol, které však chyběly. Jedná se tedy o zajímavou pilotní studii, která postrádá kontroly a výsledky nelze s ohledem na nízký počet vzorků statisticky vyhodnotit, proto není vhodné na jejím základě vyvozovat obecné závěry.

Autor: Ing. Kamila Zdeňková, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, kamila.zdenkova@vscht.cz