Víte, že..?

Brambory patří k nejhojněji pěstujícím se plodinám u nás. Jsou nejen nezbytnou potravinou, ale také zdrojem důležité suroviny – škrobu, především amylopektinu, který je využíván mimo jiné i v textilním, či papírenském průmyslu nebo při výrobě lepidel a tmelů. Narozdíl od běžných brambor, které jsou pěstovány pro potravinářství, GM brambory Amflora byly vyvinuty s jiným cílem, neboť její hlízy byly určeny pro zpracování ve škrobárnách.

Brambory Amflora mají zablokovaný gen pro tvorbu amylosy, jejíž obsah je tak snížen na minimum. Tato vlastnost přináší výhody zejména v průmyslu, kde je co nejnižší množství amylosy ve škrobu žádoucí. Odrůda Amflora zároveň nabízela možnost zvýšeného obsahu amylopektinu, odolnost vůči insekticidům, antibiotikům (kanamycin, neomycin) a dalším faktorům. Tato  kombinace vylepšených vlastností slibovala nárůst produkce brambor a jejich klíčových složek.

Na území ČR se GM brambory pěstovaly jen krátkodobě (2010-2012) ve třech uzavřených podnicích na Vysočině, a to pod dohledem firmy BASF Plant Science. Produkce brambor dle předpokladů vzrostla, avšak kvůli komplikacím s výsadbou bylo v roce 2013 povolení k pěstování této odrůdy v rámci EU zrušeno. Společnost BASF tak následně přesunula veškeré pěstování této odrůdy brambor do Ameriky a Asie.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

Genetická modifikace kukuřice MON810 je založena na vložení genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis. Tento gen kóduje Bt toxin, který působí jako účinná ochrana proti většině škůdců, zejména proti zavíječi kukuřičnému. Jeho larvy se živí na klasech kukuřice, a tím rostlinu poškozují. Vzhledem k tomu, jak je kukuřice důležitou plodinou po celém světě, je genetická modifikace velkým pomocníkem.

Modifikací kukuřice a vznikem MON810 se zabývala v 90. letech 20. století společnost Monsanto. Povolení pro komerční pěstování této plodiny v EU bylo schváleno v roce 1998 na dobu 10 let. V roce 2007 byla podána žádost o prodloužení povolení, jejíž schvalování však probíhalo téměř 10 let. Dne 8. července 2016 předložila Evropská komise návrh povolující uvedení potravin a krmiv obsahujících z GM kukuřice MON810 na trh. Návrh byl schválen o rok později, v červenci 2017.

V roce 2016 tvořila kukuřice MON810 přes 30 % ze všech pěstovaných GM plodin po celém světě, což jasně ukazuje význam této plodiny ve světovém zemědělství.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

GM rajčata Flavr Savr byla na trh uvedena 18. května 1994 pod značkou MacGregor a jednalo se o vůbec první komerčně prodávaný geneticky modifikovaný produkt na trhu.

Rajče bylo geneticky upraveno tak, aby byla snížena až potlačena aktivita enzymu polygalakturonasy odpovědného za degradaci polysacharidu pektinu. Pektin, obsažený v buněčné stěně rajčat, hraje klíčovou roli v procesu měknutí, hniloby a dozrávání plodů. Snížený rozklad pektinu vedl ke zvýšené odolnosti modifikovaných rajčat a prodloužil jejich trvanlivost. Rajčata se tak mohla sklízet až v případě jejich optimální zralosti a díky modifikaci nedošlo ke znehodnocení plodu během transportu.

Společnost Calgene zabývající se vývojem geneticky modifikovaných rajčat byla však složena především z vědců, kteří nebyli připraveni na tak velký úspěch jejich alternativních rajčat a chtěli pokračovat dále ve vývoji, nikoliv v marketingu jejich produktu. Calgene byla proto prodána nadnárodnímu koncernu Monsanto, který se vydal úplně jinou cestou – cestou schvalování a maximální legalizace GM produktů, která však nikdy nebyla přívětivě přijata veřejností a postupně spěla ke konci rajčat Flavr Savr.

Výroba rajčat Flavr Savr byla ukončena v roce 1997 mimo jiné i jako jeden z důsledků tzv. Pusztaiovy aféry, která vznikla kolem kontroverzního výzkumu Dr. Árpáda Pusztaiho z konce 90. let. Jeho studie tvrdila, že geneticky modifikované brambory negativně ovlivňují krysy, avšak tyto závěry byly ve vědecké komunitě široce kritizovány kvůli chybné metodice a neúplnému odbornému posouzení. Tato studie rovněž otřásla důvěrou veřejnosti v geneticky modifikované produkty, včetně rajčat Flavr Savr, a významně ovlivnila přijetí dalších GM produktů v následujících letech.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová

Jak v případě šlechtění, tak v případě genetických modifikací jsou vylepšovány vlastnosti plodin, ale i některých rostlin a zvířat – a to již několik desítek let!

Níže představujeme rozdíly mezi oběma technikami se zaměřením na plodiny: 

  • V případě tradičního šlechtění se jedná o křížení plodin s různými vlastnostmi a výsledkem je potomstvo s požadovanými vlastnostmi. 
  • Naopak při genetických modifikacích (GM) je genetických úprav dosahováno změnou genetické informace v genomu plodiny.

Proč to děláme? Protože planě rostoucí plodiny nejsou pro zemědělce ideální. Přirozený výběr a tradiční šlechtění probíhající desítky let umožnily vznik výživově bohatších, a především výnosnějších plodin, avšak ve volné přírodě špatně konkurujících. Genetické modifikace za účelem získání požadovaných vlastností otevřely nové možnosti, jak upravit a následně pěstovat plodiny nejen výnosné, ale zároveň i odolné vůči suchu, nebo škůdcům.

GM jsou klíčové pro zabezpečení dostatečného množství potravin pro rostoucí světovou populaci. I když otázky týkající se bezpečnosti a dlouhodobých dopadů genetických modifikací vyvolávají diskuse, přínosy těchto metod v oblasti zemědělství jsou nezpochybnitelně významné.

Více informací na toto téma můžete najít zde:

Autorky textu: Kristýna Kliková, Tereza Branyšová