Závěry světové konference o editaci genů

16.7.2018 |

OECD věnuje značnou pozornost tématům, které mohou mít v blízké budoucnosti významný vliv na ekonomický rozvoj ve světě. Nové genové techniky (nové techniky šlechtění, NBT)  jsou aktuálním příkladem takové přelomové technologie, proto nejvyšší představitelé OECD rozhodli o pořádání konference o editaci genů, zaměřené především na aplikace v zemědělství. Akce s názvem „OECD Conference on Genome Editing: Applications in Agriculture – Implications for Health, Environment and Regulation“ proběhla v sídle OECD v Paříži ve dnech 28. a 29. června 2018.

První den konference byl věnován použití editace genů. Dr. Fjodor Urnov (původem z Ruska, nyní žijící v USA) ve své skvělé přednášce uvedl základní přehled technik cílených změn v genomu a jejich využití v genetickém výzkumu a v medicíně. Zdůraznil, že při editaci genů cizí materiál v DNA nezůstává, buďto se jedná o cílené delece nebo se požadovaná informace přepíše do vlastní DNA organismu. V následné diskusi (a v mnoha dalších během konference) se dr. Urnov zabýval i širším kontextem moderních biotechnologií - etickými hledisky, interpretací vědeckých výsledků a ovlivňováním veřejného mínění ze strany médií. Mimo jiné zazněla základní etická otázka, zda se po úpravě genů bude jednat stále o stejného jedince.

Další přednášející prezentovali příklady editace genů u zemědělských plodin a hospodářských zvířat. Novými technikami lze docílit třeba odolnosti prasat vůči virovým chorobám, zlepšit podmínky umělého chovu lososů nebo odstranit alergeny z kravského mléka. U drůbeže je možné úpravou genů selektovat pohlaví již před vylíhnutím kuřat nebo optimalizovat vlastnosti vajec pro výrobu vakcín. Zástupce firmy DowDuPont představil úspěšný vývoj „voskové“ kukuřice Next Generation Waxy Corn, která bude brzy uvedena na trh. Ačkoliv existují i „voskové“ kukuřice získané konvenčním šlechtěním, tato má změněné složení škrobu díky deleci genu pomocí cílených nukleáz SDN-1. Vědci i producenti se shodují na tom, že editace genů představuje výhodný nástroj, neboť výrazně zrychluje proces šlechtění odrůd a plemen s požadovanými vlastnostmi. Navíc technika CRISPR/Cas je relativně levná, a tedy dostupná i pro menší laboratoře a firmy.

Tématem druhého dne konference bylo hodnocení rizik a bezpečnost produktů genové editace – zda tyto techniky nepřinášejí nějaká nová rizika oproti „tradičním“ genetickým modifikacím nebo ve srovnání s mutacemi vyvolanými radiací a chemickými látkami. Převládá názor, že hlavní změnu spojenou s nejnovějšími metodami představuje rychlost vývoje nových aplikací a „demokratizace“ – díky nižším nárokům na vybavení už nejsou biotechnologie jen doménou velkých nadnárodních firem, což ovšem může přinášet i rizika nezodpovědného rozhodování. Hodnocení rizika GMO by v každém případě mělo být proporcionální k možným negativním dopadům. Předpisy často požadují neúměrně detailní analýzy, zatímco přirozená variabilita daného druhu ani není přesně zmapována. V této souvislosti byly zajímavé závěry japonského týmu (přednáška Yutaka Tabei), který v rámci vládního projektu porovnával množství mutací v rostlinách získaných konvenčním šlechtěním, použitím tkáňových kultur, „tradiční“ genetickou modifikací a editací genů. Vědci zjistili, že frekvence mutací u genetických modifikací a editace genů je srovnatelná s použitím tkáňových kultur během šlechtění.

Diskuse kolem hodnocení rizika směřovaly k tématu závěrečného bloku – regulacím a právním předpisům. Často se objevovala otázka, proč nejsou stejným způsobem jako GMO posuzovány i produkty záměrných mutací (vzpomeňme na prof. Drobníka, který vždy zmiňoval radiační mutací připravený sladovnický ječmen, od té doby se nic nezměnilo). Tam, kde je rozhodujícím kritériem technika změny dědičného materiálu (Evropa, ale i mnohé jiné státy), nezapadají nové postupy do původních definic genetické modifikace, a tudíž se řeší, zda výsledný organismus je GMO či nikoliv. Naopak v zemích, kde je regulace založena na vlastnostech konečného produktu (USA, Kanada), nemají s novými technikami problém.

Zdroje:

http://www.oecd.org/environment/genome-editing-agriculture/

Ministerstvo životního prostředí