Zemědělství bylo vynalezeno dvakrát
13.7.2016 |
Zemědělství na středním východě nebylo vynalezeno jednou, ale dvakrát – tvrdí to nová genomová studie, jejíž výsledky byly nedávno zveřejněny v časopise Nature.
Výzkumný tým analyzoval genomy 44 pravěkých předků, kteří žili na naší planetě zhruba před 11 tis. lety v oblasti nynější Arménie, Turecka, Izraele, Jordánska a Iránu, tj. v oblasti nazývané v době neolitické revoluce úrodný půlměsíc. Analýza takto starých lidských pozůstatků se povedla díky pokročilým metodám extrakce DNA z drobné ušní kůstky zvané skalní kost.
Vědci zjistili výrazné rozdíly v genomu předků pocházejících z jižního regionu (Izreale a Jordánska) ve srovnání s předky ze západní části regionu, tj. z Iránu. Prapředci ze západní části regionu byli více příbuzní lovcům a sběračům, kteří žili v této oblasti před neolitickou revolucí. Archeologické nálezy také odhalily výrazné rozdíly v lokálních tradicích, které spolu vzájemně nekorespondovaly. Západní farmáři domestikovali kozy a např. pšenici dvouzrnku, zatímco jižněji situovaní předci v té době měli vlastní plodiny jako např. ječmen. Z genomových rozdílů vědci vyvodili závěr, že zemědělství se v těchto regionech vyvinulo nezávisle na sobě a bylo i v různých podobách rozšířeno do Evropy, Afriky a zbytku Asie.
Jedním z hlavních přínosů studie je zjištění, že analyzovat DNA lze i z velmi starých lidských pozůstatků pocházejících z oblastí s horkým klimatem, což dříve nebylo možné. „Oživení“ genomu z pravěkého blízkého východu je podle vědců naplněním paleo-genomického snu.